Lázeňské město Teplice leží v severozápadních Čechách v Ústeckém kraji. Město má více než 50 000 obyvatel a kromě lázní je zde známý i fotbalový klub FK Teplice. Dominantou města je již z dálky viditelná Doubravská hora.
Za vlády krále Vladislava II.
O místních termálních pramenech se zmiňuje už kronikář Hájek ve své kronice. Zajímavá informace se váže ke 12. století, kdy zde manželka Vladislava II., královna Judita, založila klášter benediktýnek. O něco později zde vznikalo opevněné gotické město, které se postupně rozvíjelo.
Po třicetileté válce v druhé polovině 17. století do města přišlo větší množství německých kolonistů, jejichž potomci zde sídlili až do odsunu německého obyvatelstva v roce 1945. Důležité je i 18. století, kdy v okolí města začaly vznikat hnědouhelné doly. Po roce 1938 byly Teplice součástí Sudet, tudíž byly přiřazeny k Německu.
Tajné pakty a setkání
Roku 1812 se jedenkrát v životě setkali hudební skladatel Ludwig van Beethoven a spisovatel Johann Wolfgang Goethe. Bylo to v zámecké zahradě v Teplicích.
A o rok později zde byla podepsána dohoda proti Napoleonovi, kterou uzavřeli panovníci Rakouska, Pruska a Ruska.
Teplické lázně
V teplických lázních se léčí různá onemocnění, především ale kardiovaskulární choroby. Jsou zde i pacienti s onkologickými onemocněními. Můžeme tady potkat i ty, kteří se léčí s poruchami látkové výměny či s pohybovou či nervovou soustavou. Poslední dobou sem přijíždějí i pacienti z arabských zemí.
Zřejmě nejznámější a rozhodně jedny z nejstarších jsou Císařské lázně. Jsou pojmenovány po císaři Františku Josefovi, který zde pobýval. Dále zde sídlí lázeňský dům Beethoven nebo Kamenné lázně z roku 1911. Jako dětská léčebna pak působí Nové lázně. Pro vojáky byl počátkem 19. století postaven areál Vojenských lázní, který patří mezi kulturní památky. V minulosti zde působily ještě Hadí lázně, ale ty jsou od 90. let minulého století opuštěné.
Zámek Teplice
Již ve druhé polovině 15. století na místě současného zámku královna Johana nechala postavit tvrz. Cca o 100 let později Volf z Vřesovic začal budovat zámecký kostel a hlavní budovu zámku. Na počátku 17. století byl trakt přestavěn v renesančním slohu a bylo k němu připojeno levé křídlo.
Západní křídlo je už v barokním slohu a průčelí zámku je z konce 18. století v klasicismu. Od roku 1947 zde sídlí muzeum. Kromě expozic ukazující vývoj regionu od pravěku je zde výstava hodin a numismatický kabinet. V rámci prohlídky navštívíte i vnitřní nádvoří s románskou kryptou.
Další pamětihodnosti města
V dolní části Zámeckého náměstí stojí děkanský kostel sv. Jana Křtitele z druhé poloviny 16. století. Na stejném náměstí naleznete i kostel Povýšení sv. Kříže také z 16. století. Zajímavý je i kostel Prokopa Holého na návrší, který zaujme svou mohutnou věží. Na Doubravské hoře dosud stojí pozůstatky hradu se šesti baštami a příkopem z 15. století. Jeho současná podoba se ale váže až ke století 19.
Uprostřed Zámeckého náměstí stojí barokní sloup Nejsvětější trojice z roku 1719. Jeho tvůrcem byl slavný sochař Matyáš Bernard Braun. Pokud máte rádi baroko, jistě si zde přijdete na své. Barokních soch naleznete ve městě i na zámku mnoho.
Kulturní vyžití
V centru města působí Krušnohorské divadlo. Ve čtvrti Šanov naleznete botanickou zahradu a na Písečném vrchu Severočeskou hvězdárnu a planetárium. V Teplicích také sídlí Severočeská filharmonie.
