Gruzie se stále častěji objevuje v hledáčku cestovatelů z celého světa. Důvod je prostý: za poměrně málo peněz dostanete opravdu hodně muziky – rozmanitou přírodu, památky UNESCO, výborné jídlo a víno, a především srdečné přijetí od přátelských Gruzínců.
Gruzie se navzdory své nevelké rozloze může pyšnit nevídaně rozmanitou krajinou – nechybí jí ostré horské štíty, zelená údolí, pouště a polopouště ani poklidné černomořské pobřeží. Ať už se poohlížíte po aktivní, poznávací, či odpočinkové dovolené, tahle hornatá země na pomezí Evropy a Asie vás zaručeně nezklame. Navíc si můžete být jistí, že se o vás přátelští a pohostinní Gruzínci postarají jako o vlastní. A která místa byste měli zařadit do svého itineráře? Tady jsou naše tipy.
1. Tbilisi
Starobylé centrum Tbilisi Metekhi
Tbilisi rozhodně nemůžete minout. Hlavní a největší město Gruzie leží na břehu řeky Kury (gruzínsky Mtkvari) a je domovem zhruba jednoho milionu obyvatel. Založil ho král Vachtang I. Gorgasali již v 5. století. Především v historických částech města (Staré Tbilisi, Metekhi) se tak můžete kochat zachovalou středověkou architekturou. Nejhezčí výhledy se naskýtají z perské pevnosti Narikala, kterou lze zdolat po svých nebo třeba lanovkou.
Nepřehlédnutelnou dominantou metropole je moderní katedrála Sameba, která patří k vůbec největším pravoslavným katedrálám na světě. Poblíž Tbiliského moře (alias přehrady) se naopak skrývá památník Kronika Gruzie, který odkazuje na historii země. Nedokončená stavba zlehka připomíná anglický Stonehenge a je ukrytá tak mazaně, že o její existenci netuší ani řada Gruzínců.
V samém srdci města se nachází historická čtvrť Abanotubani proslulá svými sirnými lázněmi. Zvenčí je snadno poznáte podle hliněných kupolí, ze kterých vychází pára. Sirná voda má okolo 40 °C a blahodárně působí na kůži. Připravte se ale na typický sirný zápach, jako po zkažených vejcích.
Tbilisi je také pomyslnou bránou do světa gruzínské gastronomie – právě tady vám připraví to nejlepší chačapuri (chlebovou placku plněnou sýrem), chinkali (typické plněné knedlíčky) nebo kupati (vepřový párek). Nouze není ani o kvalitní víno a v místní likérce můžete ochutnat oblíbenou brandy Sarajishvili.
2. Pohoří Kazbek
Když se řekne Gruzie, naprosté většině z nás se jako první vybaví obrázek kostela Nejsvětější Trojice v Gergeti. V jeho pozadí se tyčí hora Kazbek (Mkinvartsveri), vyhaslá sopka, která se svou výškou lehce nad 5 000 metrů patří k nejvyšším gruzínským vrcholům. V kostele ze 14. století byly za totalitního režimu zakázány veškeré bohoslužby. Stal se ale vyhledávaným turistickým cílem.
Pohoří Kazbek je protkáno řadou turistických tras různých náročností. Vede sem Gruzínská vojenská stezka, která propojuje Tbilisi s ruským Vladikavkazem. Panoramatická cesta je zážitek sama o sobě. Cestou navíc potkáte pevnost Ananuri, tyrkysovou Žinvalskou přehradu či městečko Stepancminda.
3. Duchovní centrum Mccheta
Mccheta, ve starověku hlavní město Gruzie
Mccheta (čtěte Sketja) je jedním z nejstarších nepřetržitě obývaných měst na světě. Až do založení Tbilisi byla hlavním městem Gruzie, dnes je centrem gruzínské pravoslavné církve a figuruje na seznamu UNESCO. Žila zde sv. Nino (Nina), patronka Gruzie, která do země přinesla křesťanství. Vysoko nad městem, na skalním výběžku pohoří Saguramo, se tyčí klášter Džvari – unikátní stavba z 6. století, jež se stala předlohou pro další gruzínské i arménské kostely.
V samotném srdci města stojí katedrála Sveticchoveli (katedrála Životadárného sloupu). V jejích útrobách jsou pohřbeni významní monarchové a tzv. životadárný sloup nad hrobem sv. Sidonie je považován za nejsvětější místo v zemi. Právě v těchto místech totiž byla pohřbena sv. Sidonie spolu s Ježíšovým rouchem a od těch dob se zde údajně dějí zázraky.
Tip: Vstup do pravoslavných kostelů je umožněn pouze v předepsaném oblečení. Ženy musí mít dlouhou sukni a vlasy zakryté šátkem, muži nesmí vstoupit v kraťasech a čepici.
4. Stalinovo rodiště Gori
Muzeum J. Stalina ve městě Gori
Město Gori je proslulé především tím, že se zde v roce 1878 narodil sovětský diktátor Josif Vissarionovič Džugašvili alias Stalin („muž z oceli“). V místech jeho rodného domu bylo postaveno Muzeum Josifa Stalina, které mapuje jednotlivé etapy jeho života.
Expozice je víceméně oslavná a vyzdvihuje Stalinovy hodnoty, jako nadstandardní vůdčí schopnosti či laskavost... Mezi některými Gruzínci je zkrátka stále patrný Stalinův kult osobnosti. Před muzeem však stojí varování, že jde o falzifikát historie a návštěvníci ho musí brát s patřičným nadhledem.
5. Skalní města Uplisciche a Vardzia
Prastaré skalní město Uplisciche
Kousek od Gori stojí pozůstatky starověkého skalního města Uplisciche. Jeho základy byly položeny někdy okolo roku 1 000 před naším letopočtem. Pohané spolu s křesťany zde postupně vybudovali na svou dobu velmi vyspělou infrastrukturu. Vše ale bohužel přišlo vniveč ve 13. století, kdy sídlo dobyli a zdevastovali Mongolové.
Ještě pozoruhodnější je jeskynní klášter Vardzia na jihu Gruzie. Sídlo z 12. století, které nakázal postavit král Jiří (Giorgi) III., mělo původně sloužit jako pevnost proti nájezdům Peršanů a Turků. Stavbu však dokončila až jeho dcera, královna Tamara Gruzínská, která zde založila klášter a sama se v něm během války s Turky ukrývala.
Zhruba půl kilometru široký jeskynní komplex se táhne po úbočí hory Erušeti. V některých místech je naskládáno i 13 pater nad sebou. Údajně zde bylo okolo 3 000 místností, které ubytovaly až 50 000 lidí. Přes všechna zemětřesení a turecké útoky se do dnešního dne podařilo dochovat okolo 500 komnat.
6. Vinařská oblast Kachetie
Stará vinařská oblast Kachetie
Věděli jste, že víno pravděpodobně pochází z Gruzie? Vinařská tradice se zde drží již přes 8 000 let. Víno tehdy vzniklo úplnou náhodou, když místní zemědělci na zimu ukládali hroznovou šťávu do hliněných nádob (kvevrů) částečně zapuštěných v zemi, kde nápoj během několika měsíců zkvasil.
Gruzínci si víno rádi vyrábějí sami doma, zaručenou kvalitu ale pořídíte z vinařské oblasti Kachetie. Některá vinařství k výrobě stále využívají tzv. kachetinskou metodu, kdy se víno i se slupkami, jadérky a stopkami nechává dozrát právě v kvevrech. Díky tomu získá svou typickou oranžovou barvu a kyselejší chuť.
Do Kachetie vyrazte i v případě, že vínu zrovna dvakrát neholdujete. Úrodný zelený kraj se směrem k ázerbájdžánské hranici mění v polopouštní krajinu. Přímo na rozhraní obou zemí stojí pozoruhodný klášterní komplex sv. Davida z Garedži z 6. století.
7. Jezero Paravani
Největší jezero Gruzie Paravani
Sopečné jezero Paravani leží ve zhruba 2 000 metrech nad mořem a je největším jezerem v zemi. V jeho okolí je celoročně chladno, v zimě pak zamrzá do větších hloubek a je ideálním místem pro bruslaře.
Paravani ve svých hlubinách ukrývá řadu tajemství. Na jeho dně byly objeveny stavby a předměty odhadem ze 4. století před naším letopočtem. V té době jezero nejspíše vyschlo a žili zde lidé. O jakou kulturu se jednalo a odkud pocházeli, se ale bohužel nepodařilo vypátrat.
8. Horské vesničky Ušguli
Ušguli je skupinka několika vesnic – jmenovitě Žibiani, Čvibiani, Čažaši, Murqmeli, Lamjuriši – v historické provincii Svanetie. Vesničky leží ve výšce okolo 2 200 metrů nad mořem a patří k nejvýše položeným v Evropě. Pokud tedy Gruzii zahrnujeme do Evropy – sami Gruzínci se k ní rozhodně hlásí. Místo je odlehlé a jediný způsob, jak se sem dostat, je hrbolatá horská cestička, kterou zdolají pouze taxíky s pohonem 4x4. Můžete také vyrazit po svých, z Mestie to trvá zhruba 3 až 4 dny.
Oblast je zapsána na seznamu UNESCO. Pod příkrými svahy mohutných zasněžených hor vyčnívají kamenné obranné věže, pod kterými se krčí skromné domečky. Místní tady vedou tradiční pastevecký život. Nejednou se kolem vás na koni prožene pastýř v závěsu svého stáda. Čas tady zkrátka plyne jinak.
9. Lázně Borjomi
Perlivou minerálku Borjomi ze stejnojmenného lázeňského města pijí lidé po celém světě. Čerstvá voda ze zdejších pramenů je však o chlup teplejší a slanější než ta, kterou si koupíte v obchodě. Odvážní Gruzínci s ní zapíjejí třeba i kocovinu.
Borjomi je ideálním výchozím bodem pro celoroční výšlapy, cyklistiku, jízdu na koni či rafting. A po aktivně stráveném dni můžete zregenerovat v místních lázních.
10. Přímořské letovisko Batumi
Batumi je hlavním městem Adžárie, autonomní oblasti s vlastní vlajkou, vlastním dialektem, který si vypůjčuje některá slova z turečtiny, a vlastní jedinečnou kuchyní. Leží na pobřeží Černého moře a je důležitým přístavním městem. Oblast spadá do vlhkých kavkazských subtropů, a díky tomu je oblíbeným dovolenkovým letoviskem.
Vedle oblázkových pláží nabízí Batumi krásnou přírodu (v blízkém okolí je hned několik přírodních rezervací), bizarní sovětskou architekturu, bohatou síť restaurací a kaváren a všestranné kulturní vyžití. Vyhledávaným cílem jsou botanické zahrady u Batumi nebo místní delfinárium.
Mrakodrapy podél pobřeží kontrastují s historickými budovami v centru města. Šmrnc městu dodává také sovětská architektura, z níž zaujmou především pestrobarevné mozaiky a fresky. Zajímavou uměleckou instalací jsou pohyblivé sochy Ali a Nino, které se každý den v 19 hodin dají do pohybu a v krátkosti převypráví milostný příběh muslimského chlapce a křesťanské princezny. Perličkou je také Abecední věž, jež znázorňuje unikátní gruzínské písmo.
Důležitá rada na závěr:
Gruzie je obecně bezpečnou zemí. Vyhněte se však cestování do separatistických oblastí Abcházie a Jižní Osetie, jejichž autonomii Gruzie neuznává a kde se navíc potýkají se zvýšenou kriminalitou. A rozhodně v těchto oblastech nepřekračujte ruskou hranici, Gruzínci to budou považovat za nelegální vstup a při další návštěvě byste se mohli dostat do potíží.
Pro klid duše s Gruzínci nediskutujte o politice, Stalinovi a jeho krutovládě ani dalších kontroverzních událostech zdejší historie. Jsou to citlivá témata, která cizincům nepřísluší otevírat.
