Tip pro vás:
Pro další tipy si zajděte do hlavního infocentra. Jako bonus uvidíte moderní interiér, navržený studiem DMAA. K osvětlení zlaté stěny s prospekty bylo použito 445 LED diod.
Vídeň imperiální, habsburská, noblesní a elegantní, sladká a labužnická, Vídeň na krásném modrém Dunaji… a také Vídeň moderní. Moderní byla v době, kdy se v rakouské metropoli začal prosazovat nový styl secese, později když dala prostor architektonickému čarování F. Hundertwassera i ještě později, když otevřela svou náruč pro legendární Zahu Hadid anebo umožnila stavbu zcela nových výškových budov. Zkrátka Vídeň tak trochu jinak a přitom nemusíme z centra chodit daleko. Máte rádi moderní architekturu? Vyrazte do Vídně a nechte se inspirovat.
Architektura je zrcadlem změn ve společnosti. Vídeň z hlediska architektury propojuje minulost, současnost i budoucnost. Město žije a odráží smýšlení svých obyvatel. Architektura se líbí, anebo nelíbí, o změnách (a novinkách) to platí dvojnásob. Někde se můžeme pokochat zvenčí, zdálky i zblízka, jinde si můžeme všechno pěkně osahat a zažít. Jdeme na to.
1. Zlatá hlávka zelí, secese a Otto Wagner
Secese je označení architektonického slohu i někdejší skupiny umělců, která na přelomu 19. a 20. století reagovala na – z jejich pohledu – zkostnatělost vídeňského umění a zasloužila se o oživení tehdejší architektonické (i umělecké) tvorby. Vyhlásili válku stereotypům, a tak vznikl mimo jiné Pavilon secese na Karlově náměstí, pro který se vžila přezdívka Zlatá hlávka zelí.
Čistě bílou a na tehdejší dobu zcela nevídanou stavbu korunuje kopule tvořená pozlacenými vavřínovými listy – je jich tam kolem 3 000. Tenkrát šlo o první výstavní síň ve střední Evropě věnovanou modernímu umění. V roce 1898 ji postavil opavský rodák Joseph Maria Olbrich.
K hlavním představitelům vídeňské secese patřili Gustav Klimt a Otto Wagner, jenž vytvořil řadu svých architektonických děl právě v okolí Pavilonu secese. Dodnes si můžete prohlédnout jeho domy na třídě Wienzeile, která u Zlaté hlávky zelí začíná, anebo jeho někdejší vstupy do vídeňského metra, třeba přímo ty na Karlově náměstí.
2. Hundertwasserhaus a barevná architektura
Secesí se částečně inspiroval i architekt, malíř, sochař, grafik, vídeňský rodák a taky tak trochu podivín Friedrich(sreich) Hundertwasser, světoznámý díky návrhům barevných budov. Ikonou mezi nimi je vídeňský Hundertwasserhaus, který je ztělesněním umělcových ideálů o kráse, architektuře i životních postojích, protože je pestrobarevný, nerovný a je propojen s přírodou – přímo z domu vyrůstají rostliny, a dokonce i keře.
Hundertwasserhaus je činžovní dům, poprvé připravený k nastěhování nájemníků v roce 1986. Jak to vypadá uvnitř, vědí zejména jeho obyvatelé a pár dalších vyvolených, běžný návštěvník si nerovné hravé interiéry může jen představovat. Pro lepší představu lze zaskočit do protější budovy Hundertwasser Village, navržené v architektově stylu. Včetně toalet.
A kam ve Vídni dál za Hundertwasserovou tvorbou? Třeba do Kunst Haus Wien: černo-bílé nerovné budovy, která zvenčí působí jako šachovnice a uvnitř hostí galerii s bohatou sbírkou obrazů, grafik, tapiserií a dalších děl. Ve spleti uliček může působit trochu schovaně. Co naopak nad Vídní vyčuhuje, je vysoký komín teplárny Spittelau, jejíž exteriér Hundertwasser renovoval. Přijdete-li k ní blíž, nemůžou vás neupoutat mozaiky a keramické sloupy, na kterých je jasně patrná inspirace od Gaudího z Barcelony.
Čtení: Zájezdy do Rakouska – srovnání a doporučení3. Looshaus bez obočí, Loos vlivný, kultovní bar od Loose
Architektura reflektuje změny ve společnosti a odráží dobové smýšlení. A občas i trochu provokuje. Tak tomu ve Vídni bylo v případě domu na Michalském náměstí přímo naproti Hofburgu, městskému sídlu Habsburků, jehož autorem je Adolf Loos – brněnský rodák a vídeňský architekt, který zásadním způsobem ovlivnil nejen architekturu rakouské metropole, ale i myšlenky o moderní architektuře napříč Evropou.
Dům na Michalském náměstí, známý také jako Looshaus nebo „Dům bez obočí“, patří k jeho nejznámějším architektonickým počinům. Vyvolal mnoho pobouření – možná i proto, že jeho fasáda byla prostá jakéhokoliv ornamentu. Přesně podle Loosova přesvědčení. Chyběly i tehdy obvyklé zdobné frontony nad okny. Budova stavěná jako obchodní dům s pánskými oděvy a krejčovství proto začala být považována dokonce za urážku Vídně a stavba byla pozastavena. Mohla pokračovat, až když Loos okna ozdobil alespoň truhlíky na květiny, a v roce 1911 se tak dočkala svého otevření.
U Loosových staveb hraje prim zejména vnitřní obytný a užitný prostor. Ve Vídni navrhl několik vil a bytů a také interiérů luxusních obchodů či barů. Café Museum nedaleko Karlova náměstí již prošlo rozsáhlými úpravami, ale třeba takový American Bar u Korutanské třídy (Kärtner Straße), jedno z jeho velkých děl, ohromující uspořádáním interiéru a použitím luxusních materiálů, ani po více než 100 letech (byl otevřen v roce 1908) neztratil nic ze svého kouzla. Jde o kultovní bar, který je zároveň se svými 27 m² nejmenším barem v rakouské metropoli.
4. Haas-Haus a Hans Hollein v srdci Vídně
Případy, kdy moderní architektura budí rozporuplné reakce, jsou často ty, kdy tak trochu provokuje a vzniká na místech, kde by ji (konzervativní) obyvatel a návštěvník města nečekal. Přesně tak se stalo v případě moderní budovy Hanse Holleina, pojmenované Haas-Haus, postavené ve stylu postmoderní architektury.
Původně obchodní dům s nábytkem vznikal v letech 1985–1990 přímo na Svatoštěpánském náměstí, na začátku (či konci) slavné ulice Na Příkopech (Graben) v samém srdci Vídně, naproti gotickému trojlodnímu Stephansdomu chrámu sv. Štěpána. Jeho zdobné prvky i střecha s charakteristickými barevnými taškami se ve skleněném zrcadlovém obložení Haas-Hausu působivě odrážejí. Další část fasády je obložena kamenem. Uvnitř budovy sídlí i dnes obchody, administrativní prostory i kavárna. Atrium přes pět pater dává tušit, že vídeňský rodák se inspiroval dílem vlivného Adolfa Loose.
Za dalším dílem architekta Holleina není třeba chodit daleko. Pár minut pěší chůze od Haas-Hausu se nachází Albertina, bývalý habsburský okázalý palác, který je součástí Hofburgu a v jehož interiéru sídlí jedna z nejslavnějších galerií na světě. Od roku 2003 ji ze strany od Vídeňské státní opery doplňuje Holleinova moderní šedá vyčuhující střecha.
5. Gasometer účelně kdysi i nyní
Druhá polovina 19. století a začátek století 20. se ve Vídni nesly v duchu bouřlivého rozvoje města. Roku 1896 byly dokončeny i čtyři velké plynojemy podle návrhu Franze Kapauna, a to ve čtvrti Simmering vedle Dunajského kanálu. Šlo o čtyři předimenzované nádrže na plyn – svítiplyn, kterého bylo ve velkém potřeba hlavně na městské osvětlení.
Když roku 1984 svítiplyn nahradil zemní plyn, plynojemy ztratily svůj význam. Trvalo asi 10 let, než se vídeňská radnice rozhodla, jak prostory znovu využije. Došlo k citlivé rekonstrukci, při které byla zachována historická fasáda i kovové konstrukce střech. Přibyl však zcela nový moderní prosklený prvek – jakýsi štít, který část jednoho z plynojemů takřka kopíruje – a převyšuje. V osmnáctipatrové přístavbě je více než 600 bytů, koncertní sál, kino, nákupní centrum, administrativní prostory i podzemní zastávka metra. Celá oblast je označována jako G-Town.
Rekonstrukci každého ze čtyř plynojemů dostal za úkol jiný architekt či architektonické studio. Pod moderním štítem je podepsané studio Coop Himmelb(l)au. Plánovalo se od roku 1995, stavělo od roku 1998 a dílo bylo dokončeno roku 2001.
6. MuseumsQuartier: od Fischera z Erlachu po současníky
MUMOK jako součást MuseumsQuartier
Když se historická budova setká s moderním konceptem a požadavky, vznikne třeba: MuseumsQuartier (MQ). Když už prostory císařského prostoru nedostačovaly, pověřil Karel VI. na začátku 18. století Johanna Bernharda Fischera z Erlachu vybudováním nové císařské jízdárny. Podoba areálu i jeho užití se měnilo s dobou. Ve 20. století byl areál využíván k pořádání vídeňských veletrhů.
V roce 2001 pak byl po rekonstrukci zpřístupněn veřejnosti jako muzejní a kulturní komplex, patřící k nejrozlehlejším kulturním areálům na světě. Uvnitř sídlí několik institucí včetně Muzea moderního umění MUMOK, prezentující snad všechny důležité proudy výtvarného umění 20. století.
MuseumsQuartier (Muzejní čtvrť) zvenčí zachovává svou barokní eleganci, moderní je spíše pojetí celého komplexu. O citlivou rekonstrukci i zasazení nově vzniklých budov na nádvoří někdejší konírny se postaralo vídeňské architektonické studio Ortner & Ortner (O&O). I náhodný návštěvník si může odpočinout ve zdejších volnočasových a relaxačních zónách, a kdo má rád kontrasty moderní a historické architektury, jistě se v okolí bude rád rozhlížet zejména vzhůru k moderním přístavbám. Potěší fakt, že MQ pořád žije.
7. Zaha Hadid pro bydlení i studium
Univerzita ekonomie - interiér
Do Vídně se můžete vydat také za díly ikony moderní světové architektury Zahy Hadid. A to třeba do prostoru Univerzity ekonomie. Držitelka prestižní Pritzkerovy ceny za architekturu navrhla novou budovu knihovny a výukového centra i urbanistické pojetí okolí. Otevření se univerzita dočkala v roce 2014. Futuristické tvary i použité materiály připomínají slavné římské muzeum umění 21. století MAXXI.
V roce 2005 byl v oblasti Spittelauer Lände, nedaleko „Hundertwasserovy“ teplárny Spittelau, dokončen osobitý bytový komplex Spittelau Viadukt. Jde o první architektonický komplex Zahy Hadid ve Vídni, při jehož navrhování si musela poradit s umístěním na úzké parcele s rušnou dopravní tepnou i historicky chráněnou částí místní dráhy metra od Otty Wagnera v bezprostřední blízkosti. Zvládla to s lehkostí a elegancí sobě vlastní.
Za dalšími architektonickými díly světoznámé architektky můžete vyrazit třeba do Innsbrucku, Lipska, Neapole, Kodaně, čínského Kantonu, Glasgow, Londýna, Baku v Ázerbajdžánu, Soulu, Pekingu, Dubaje a do mnoha dalších míst, třeba i do Bratislavy.
8. Steirereck Restaurant – moderní michelinský skvost splývá se Stadtparkem
Vídeň je město valčíku. A taky parků. Víte, kde „král valčíků“ Johann Strauss mladší rád pobýval, čerpal inspiraci a tvořil? Ve Stadtparku neboli Městském parku. Dnes tam stojí jeho bronzová socha na mramorovém podstavci. Městský park se rozprostírá těsně vedle slavné okružní třídy Ringstraße v bezprostřední blízkosti vídeňského Vnitřního Města.
Vídeňané parky milují. Jen ve Vnitřním Městě jich mají hned několik. Do Stadtparku se můžete vydat za odpočinkem, procházkami i gastronomickými zážitky a moderní architekturou. Nachází se tam totiž kulinářská restaurace Steirereck se dvěma michelinskými hvězdičkami, jejíž prostory byly v roce 2014 rozšířeny o moderní přístavbu – jakýchsi pět prstů. Fasáda je kovová a odráží odlesky okolního parku. Tím budova s parkem zároveň tak trochu splývá.
Autor modernizace, vídeňský ateliér PPAG, zpracoval i interiér, který je teď velmi variabilní. Dřevěné příčky se dají posouvat a jednotlivé stoly tak mají své soukromí, zároveň je ale možné celý prostor propojit. Zkrátka vytvořit takový scénář a zázemí, na jaké je zrovna nálada.
9. Donau City: mrakodrapové město ve městě
Z dálky viditelná, moderní, svěží, praktická… a stále se vyvíjející. Taková je nová zástavba ve Vídni, na levém břehu Dunaje, vzdálená jen asi 3 km od historického centra města. Je to jakési „město ve městě“, kde stojí budovy pro rezidenční i komerční využití, mimo jiné tu má jedno ze svých sídel OSN.
OSN sídlí v jedné z nejstarších částí tohoto projektu – tzv. UNO City. Celý komplex byl postaven tak, aby si budovy v okolí navzájem nestínily a do jejich oken proudilo denní světlo. UNO City se začalo rozrůstat a dnes je součástí celé moderní čtvrti Donau City. Vládne tu sklo, ocel a beton. Do parku to ale není daleko, v těsném sousedství se rozkládá obrovská zelená plocha Donaupark s 252 m vysokou televizní věží Donauturm.
A když jsme u výškových budov: Donau City je čtvrtí mrakodrapů, právě zde stojí ty nejvyšší mrakodrapy ve Vídni. A nejspíš se brzy ještě rozrostou. Včetně antény téměř 250 m vysoký mrakodrap DC Tower 1 je od roku 2013 nejvyšší budovou Rakouska. Z jedné strany je charakteristicky rozeklaný. Pochází z pera francouzského architekta Dominika Perraulta. Jednička v názvu značí, že má i nižšího bratříčka od stejného architekta: DC Tower 2. Další v pořadí, DC Tower 3 od vídeňského architektonického studia Dietrich Untertrifaller, bude studentskou kolejí.
10. Hotel Topazz á la ponorka poblíž Stephansdomu
Hledáte způsob, jak moderní architekturu ve Vídni doslova prožít? Některé budovy lze celkem bez problémů navštívit třeba díky tomu, že v nich sídlí veřejná instituce anebo třeba kavárna. Existuje ale i způsob, jak uvnitř architektonických skvostů strávit více času: ubytovat se v nich.
Tip na moderní či spíše svým vzhledem futuristický hotel najdete asi tak dvě minuty pěší chůze od Stephansdomu. Jmenuje se Topazz a vznikl zde přestavbou starší budovy v roce 2012. Nemůžete ho minout. Šedou fasádu zdobí oválná a kulatá okna, trochu přípomínající okno imaginární retro kosmické rakety anebo ponorky. A střešní terasa. Nic víc, nic míň.
Na rohu je vysoká budova zaoblená, a to včetně oken. V interiéru, tedy v hotelových pokojích, jsou tato okna uzpůsobená k sezení. Autorem moderní přestavby je vídeňské studio BWM Architekten. Stojí za to prohlédnout si budovu za denního světla i poté, kdy se setmí a za okny se svítí. Ukáže se vám jednoduše za jiného světla.
