Po rozdělení bývalé Jugoslávie se jako jeden z posledních států odtrhla od Srbska Černá Hora. Stát, který dnes nemá ani milion obyvatel, ale má moře, hory, skvělou kuchyni, pravoslavné kláštery, historii, a především neuvěřitelně milé a jedny z nejvyšších lidí na světě. Možná toto jednoduché shrnutí nám snadno pomůže najít důvody, proč sem, na jih Balkánu, zamířit.
1. Národní parky jako ochrana unikátní krajiny
Být v Černé Hoře znamená být v přírodě. Hornatý ráz krajiny byl vždy nápomocen místním lidem s ochranou země. Dnes neumožňuje větší hustotu osídlení. Zato dává prostor pro ochranu přírody. V roce 1991 si černohorský parlament schválil deklaraci o „ekologickém státu“ s důrazem na ochranu přírody.
Na území Černé Hory se tak nachází pět národních parků, které dohromady pokrývají desetinu rozlohy země. Prvním národním parkem je Durmitor, nejvyšší pohoří na severu země. Národní park Biogradska Gora chrání jedinečné okolí jezera v pohoří Bjelasica.
Jediný v nížině je národní park Skadarské jezero, který ochraňuje unikátní ekosystém největšího balkánského jezera na hranicích s Albánií. Nad pobřežím se ukrývá v Dinárském pohoří národní park Lovčen, krasová oblast nazývaná místním Olympem. Je zde totiž poslední místo odpočinku černohorské ikony Petra II. Petroviće Njegoše.
Posledním chráněným územím je pak národní park Prokletije. Divoké, rozeklané pohoří na hranicích s Albánií, které bude vždy doslova výzvou pro horaly!
2. Divoké a rozeklané černohorské hory
Uprostřed Balkánského poloostrova se ukrývá pravý kamenitý ráj. Hory, které nevynikají vysokou výškou ani rozlehlostí, ale nadchnou svou malebností, barevností a poměrně stálým příznivým počasím. Jak už i název státu napovídá, černohorské území je hornaté a doslova kamenité.
Na severu země se rozprostírá snad nejznámější pohoří Durmitor, v jehož srdci najdeme i nejvyšší horu země Bobotov Kuk (2523 m n. m.). Jeho údolí jsou známá vysokým výskytem horských jezer, kdy snad nejznámější Crno jezero je kousek od správního centra pohoří Žabljaku.
Tím ale výčet pohoří nekončí. Téměř v centru země se nachází pohoří Bjelasica, které není příliš rozlehlé, zato ukrývá velké množství jezer a svým mírným charakterem je vyhledávaným milovníky horské turistiky. Úplně opačný, drsný horský charakter má divoké a rozeklané pohoří Prokletije, které se tyčí na hranicích s Albánií.
Hory najdete i na pobřeží země, kdy se můžete na vody Jaderského moře dívat z výšky kolem 2000 metrů. Na severu země kousek od srbských hranic najdeme kaňon řeky Tary, nejhlubší kaňon Evropy s hloubkou přes 1100 metrů. Zkrátka a dobře, hornatý povrch země dělá čest názvu státu. Pro milovníky horských štítů nemůže být lepší volba pro strávení dovolené.
Čtení: Zájezdy do Černé Hory – srovnání a doporučení3. Jedno z nejkrásnějších pobřeží Evropy
Černohorské pobřeží je asi jen 130 kilometrů dlouhé. Pobřeží je to hornaté, kdy se na březích pod štíty hor krčí větší či menší městečka a vesničky. Kousek od chorvatských hranic najdeme evropský unikát Boku Kotorskou. Hluboký záliv, který se ve tvaru čtyřlístku zařezává do Dinárského pohoří.
Centrem zálivu je historické město Kotor. Typicky jadranské město. Se silnými hradbami, které chrání domy již z doby Benátské republiky. Z období Benátské republiky je nedaleká Budva, město lákající do svých večerně osvětlených uliček velké množství turistů. Na albánských hranicích již v muslimském duchu zase tepe město Ulcinj.
Historie a atmosféra těchto správních měst pobřeží jen dokresluje to, proč sem turisté hlavně míří. Totiž za jedním z nejkrásnějších pobřeží Evropy. Tyrkysová voda Jadranu, skryté plážičky v borovicových hájích, ale i velkokapacitní pláže, v sezóně praskajících ve švech.
4. Černohorská, typicky balkánská kuchyně
Máte-li rádi balkánskou kuchyni, jste na správném místě. Samozřejmě se kuchyně odvíjí od místa, kde právě jste, zda v horách nebo u moře. Veškeré dění v přípravě jídla se ale všude točí především kolem masa. Jsou to hlavně ryby, skopové, vepřové a z nich vytvořené pokrmy. Pro Balkán jsou typická jídla z mletých mas. Pljeskavica, čevapi či kofte, mleté maso obohacené o koření čubrica, která mu dodává specifickou chuť.
Při průjezdu zemí neminete vesnici, kde by se na rožni netočila baranina, skopové maso, které Černohorci doslova milují. Zejména v pobřežních horách je ideální klima pro sušení masa, a tak zde místní získávají chuťově dokonalý pršut. Středomořskou delikatesu, známou například i z Itálie a Španělska.
Horalé vám vždy nabídnou vlastnoručně vyrobený sýr. V jediné nížině země nedaleko hlavního města Podgorice u největšího jezera Balkánu, Skadaru, je dobré strávit kvůli jídlu nějaký čas. Nejvyhlášenější delikatesou je zde černohorský kapr. Ryba, která je větší než náš kapr a také daleko chutnější.
Na pobřeží jsou samozřejmě vyhlášenými pochoutkami mořské plody. I zmrzlina a káva tu chutná skvěle, jako by toto cukrářské umění místní odkoukali od sousedů, které mají přes moře…
5. Atmosféra pravoslavných klášterů a kostelů
Černohorci jsou hluboce věřící národ, ostatně stejně jako většina národů žijících na Balkáně. Více než 70 procent z nich je pravoslavného vyznání. Hluboko v horách se pak ukrývají pravoslavné kláštery, doslova architektonické skvosty s poklidnou duchovní atmosférou.
Pravděpodobně nejznámějším, který je centrem srbského pravoslaví, je Cetinjski manastir. Klášter z 15. století, který byl odvěkým kulturním a duchovním centrem oblasti. Dnes zrekonstruovaný klášter se skládá z několika budov, kde jsou uloženy nejvýznamnější černohorské dokumenty, svaté předměty a relikvie.
Svou neobvyklou polohou zasazenou do skalního masivu nadchne klášter Ostrog, z něhož je nádherný výhled do přiléhajícího údolí. Klášter Morača, který nemůžete minout při průjezdu ze severu na jih země, zase nadchne poklidnou atmosférou uprostřed svých zdí.
Nejsou to však jen kláštery, v každém městečku či vesničce najdete kostelík, většinou otevřený, zvoucí k posezení ve stínu a klidu. Gospa od Škrpjela je asi nejznámějším kostelíkem Černé Hory. Stavba na uměle vytvořeném ostrůvku uprostřed Boky Kotorske.
