Pravděpodobně jste už jedli několik druhů manga nebo ananasu. Pokud jste se ocitli v některém z obrovských supermarketů, narazili jste i na karambolu. To je zhruba základní dovoz ze Srí Lanky, ale tato krásná země má celou řadu ovoce, které je u nás stále poměrně neznámé. Roste totiž na nepravděpodobných místech, není vhodné jej jíst bez správného „know-how“ a většina je pro nás opravdu zvláštní...
1. Rambutan neboli dvouslivák ježatý
Ačkoli to vypadá jako hračka pro děti, rambutan je skutečně jedlý. Chcete-li otevřít rambutan, vezměte si ovoce do obou rukou a najděte palci svár. Stlačte dolů a pak ven, aby se strany oddělily.
Dužina je sladkokyselá, chutná jako ananas s meruňkovou příchutí. Ujistěte se však, že nejíte semínko, to se používá v kosmetice, kde se z něj vyrábí oleje a mýdlo.
2. Thambili neboli kokosový ořech
Thambili je také známý jako královský kokosový ořech. Oranžový thambili je jedním z nejcennějších plodů Srí Lanky. Sběr plodů je ale velmi nebezpečný úkol. Sběrači si svážou nohy lanem k sobě a postupně se vytáhnou na úzký a vysoký kmen palmy.
Skoro na každém rohu Srí Lanky vám pouliční prodejci odseknou vršek kokosu, abyste si mohli vypít kokosovou vodu. Pokud požádáte, kokos vám rádi rozseknou na polovinu a vy si můžete pomocí lžíce, vyrobené z kokosové skořápky, vyjíst ještě dobrotu uvnitř.
Královské kokosové ořechy se používají v ayurvédské medicíně a jsou známé jako zdroj sacharidů, vitamínu E, železa, vápníku a fosforu. Jen se ujistěte, že v ruce máte opravdu zralý ořech.
Čtení: Zájezdy na Srí Lanku - srovnání a doporučení3. Kešu jablko neboli ledvinovník západní
Kešu oříšek je vlastně semeno. Rostou pod jablkem kešu. Je to vlastně takový šroubek nebo špunt, který visí ze stromu. Poměrně neznámé jablko kešu obsahuje pětkrát více vitamínu C než pomeranč. Bohužel se ale rychle kazí, a tak je těžké ho exportovat.
Kešu oříšek roste ve skořápce, která je pro kůži toxická, a proto je to teprve několik posledních století, kdy ořech v popularitě přebil samotný plod.
Na Srí Lance se kešu nazývá „kadju“ a jeho jablka jsou prodávána pouličními prodejci nejvíce ve vesnici Batticaloa.
4. Naminam neboli NamNam
Naminam, odborně Cynometra cauliflora, vypadá spíše jako houba než ovoce a také tak z kůry stromu roste. Ale vrásčité ovoce, někomu připomínající mozek nebo ledvinu, je mnohem chutnější, než by se na pohled zdálo a než byste čekali.
Plod má kyselou chuť, obsahuje vitamín C, A a antioxidanty, které jsou vhodné pro duševní relaxaci a trávení. Listy se používají jako bylinky na problémy s děložní sliznicí, zejména na močové kameny.
Snad kvůli jejich zvláštnímu vzhledu se málo na trzích prodávají, ale dají se sehnat u pouličních prodejců nebo v soukromých dvorech.
5. Uguressa neboli Flacourtia indica
Zvláštností na těchto bobulích je, že je musíte chvíli masírovat, abyste ochutnali jejich sladkou chuť. Pokud se chystáte Urugessu vyzkoušet, vezměte si nejprve jednu z mramorových bobulí a položte ji na dlaň. Použijte druhou dlaň, abyste ji jemně krouživými pohyby hladili a masírovali. Po několika minutách je připravena bobule k jídlu.
Uguressa má opět antioxidační vlastnosti a používá se v tradičních ayurvédských lécích. Najít je můžete na místních trzích, a to v lednu a únoru.
6. Sloní jablko neboli limonie nakyslá
Toto jedinečné ovoce se skládá z tvrdé vnější skořápky a měkkého semínkového středu. Nejlepší způsob, jak jej otevřít, je rozbít ho například o zahradní stěnu.
Jablko má sladkokyselou chuť s nádechem kávy. Sice uvnitř nevypadá vábně, ale určitě stojí za to ho vyzkoušet. Ze sloního jablka se dělají velmi chutné džusy a džemy.
Kůra, buničina a skořápky tohoto ovoce se používají k výrobě lepidla, žvýkaček, barviv, parfémů a domácích čisticích prostředků.
