Chystáte se do Ruska a rádi byste si z něj dovezli na památku nějaký tradiční suvenýr? Nevíte, jakou z mnoha značek ruské vodky vybrat nebo kde koupit typický ruský samovar? Znáte příběh ruských matrjošek nebo se snad nechcete omezovat pouze na ně a hledáte tipy na další tradiční výrobky? Přinášíme vám přehled osmi nejtypičtějších ruských suvenýrů!
1. Matrjoška: tradiční i moderní… a stále ta nej
Existuje ve vašich představách něco typičtějšího, co si můžete z Ruska přivézt domů jako suvenýr než tradiční malované dřevěné panenky, které zapadají jedna do druhé? Člověk by si myslel, že se jedná o starobylé ruské výrobky s dlouhou tradicí, původ roztomilých bábušek je však potřeba hledat někde úplně jinde, a navíc: první ruská matrjoška spatřila světlo světa teprve před necelými 130 lety.
Světe div se, příběh matrjošky se začal psát v Japonsku. Právě do země vycházejícího slunce se na konci 19. století vydal Savva Mamotov, bohatý ruský obchodník, propagátor lidového umění a vlastník hračkářské dílny. Přivezl odtud zvláštní panenku zobrazující plešatého buddhistického mnicha. Tato hračka v sobě skrývala několik menších figurek, které bezvlasého mudrce zobrazovaly v čím dál nižším věku.
Panenka inspirovala hračkáře Vasilije Zvjozdočkina a výtvarníka Sergeje Maljutina k vytvoření první ruské matrjošky se slovanskými rysy a venkovským krojem, údajně k tomu došlo v roce 1890 ve městě Sergijev Posad nedaleko Moskvy. Tam je dnes možné navštívit Muzeum hraček, v němž vystavují mimo jiné i slavnou japonskou předlohu.
A pokud do Sergijev Posadu zrovna nemáte cestu, a přesto byste se chtěli i o matrjoškách dozvědět něco víc, jsou jim zasvěcena dokonce celá muzea v Moskvě, Petrohradě i jiných ruských městech. Na obchody a stánky nabízející tradiční panenky pak narazíte hlavně na turisticky frekventovaných místech takřka na každém kroku.
A pokud by vám snad jejich klasická podoba připadala příliš nudná, můžete si koupit třeba politické verze panenek s do sebe zapadajícími Putiny či Leniny, panenky s postavičkami z pohádek Walta Disneyho či Simpsonových nebo třeba matrjošky ve stylu Star Wars.
2. Upomínky na éru SSSR: poklady z blešáku
Odznáček jako vzpomínka na SSSR
Ať už je váš názor na tento druh suvenýrů jakýkoli, jisté je, že ruské obchody se suvenýry jsou plné upomínek na dobu Sovětského svazu. Ať již jde o sovětské plakáty, rudé hvězdy či srpy a kladiva v nejrůznějších podobách, uniformy, vojenské čepice, vlajky, předměty s vyobrazením sovětských prezidentů a hrdinů nebo třeba připomínky na cesty sovětských kosmonautů na Měsíc.
Většinou se samozřejmě jedná o předměty, které nemají pražádnou hodnotu a jejich účelem je pouze uspokojit tuto zvláštní poptávku na turistickém trhu. Pokud chcete zakoupit upomínku na Sovětský svaz s alespoň nějakou reálnou hodnotou, musíte se vydat hledat do starožitnictví nebo na bleší trh.
Nejsnáze seženete nejrůznější odznaky (tzv. znački). Za sovětských dob totiž snad každý podnik, továrna, sportovní klub nebo zájmová organizace vyráběly odznaky, které se staly vyhledávaným sběratelským zbožím.
3. Šály a šátky: květiny na vašich ramenech
Ruské ženy všech věkových kategorií mají nejrůznější šály, a především šátky ve velké oblibě. Nosí je buď coby pokrývku hlavy, ležérně přehozené přes ramena, kolem krku, nebo si do nich za chladného počasí balí celou horní polovinu těla. Na mnoha místech v Rusku seženete skutečně nádherné kousky, většinou ve výrazných barvách s květinovými vzory.
Svým manželkám, přítelkyním či maminkám můžete z Ruska přivézt jak levný šátek ze stánku nebo trhu, tak skutečně kvalitní precizně zhotovený kousek. Za symbol šátkové kvality platí v Rusku především výrobky z města Pavlovsky Posad nedaleko Moskvy (tzv. pavlovoposadské šátky; rusky „Pavlovsky platok“), které se již v polovině 18. století stalo proslulým centrem výroby hedvábí a brokátu.
V polovině 19. století zde pak fungovala téměř dvacítka textilních továren, včetně těch, které vyráběly dnes už legendární vlněné šátky a šály. V reklamě jedné ze zdejších manufaktur se setkáte s docela výstižným sloganem „Naše šátky – ruské květiny na vašich ramenech“. Přivezte si tedy trochu té barevné ruské květeny domů i vy, na vašich ramenech vám krásně zpestří třeba sychravé podzimní počasí.
4. Samovar: posedlost čaji a národní dědictví
Někdy by se mohlo zdát, že Rusové jsou pitím čaje přímo posedlí. Společně s vodkou je právě čaj považován za ruský národní nápoj. Čaj je mimo jiné symbolem ruské pohostinnosti a je na něj nahlíženo jako na ideální prostředek k rozvíjení společenského života. Rusko je také jedinou evropskou zemí, kde se čaj pěstuje.
Tradičně se ruský černý čaj připravoval dlouhé hodiny v samovaru a výsledný silný čajový koncentrát se pak ředil čistou horkou vodou tekoucí ze samovarového kohoutku, aby si nápoj každý mohl namíchat silný právě tak, jak to má rád. V Rusku je příprava čaje v samovaru dodnes hojně rozšířená, výhoda této speciální nádoby spočívá třeba v tom, že je možné v ní udržovat horkou vodu po celý den.
Pro mnoho Rusů je samovar symbolem tepla domova, klidu a posezení s přáteli a rodinou. Výroba samovarů má navíc dlouholetou tradici a je neodmyslitelně spjata s městem Tula, kde byl první samovar v roce 1778 vyroben. O sedmdesát let později už v Tule existovalo 80 různých továren na samovary, z nichž tyto výrobky postupně pronikaly do celé země. Dnes tady turisté dokonce navštěvují jejich muzeum.
Pokud byste si chtěli samovar z Ruska přivézt domů, vybírat můžete ze spousty druhů. Takový samovar může být vyroben z různých materiálů – nerezové oceli, mosazi, bronzu, stříbra, či dokonce zlata. Jednotlivé kousky se od sebe značně liší také tvarem a zdobením, díky němuž můžeme často rozpoznat, ve které části Ruska byl vyroben.
Můžete si pořídit cenově přijatelný sériový samovar v obchodě s domácími potřebami či na trhu anebo můžete utratit peněz daleko více a zakoupit si samovar, na nějž budete nahlížet jako na umělecký výrobek nebo starožitnost.
Dejte však pozor – veškeré ruské výrobky vyrobené před rokem 1960 (které snadno seženete na bleších trzích) jsou považovány za součást národního dědictví a k jejich vývozu za hranice země potřebujete speciální povolení. A takový pořádný ruský samovar, ten v kufru rozhodně jen tak snadno neschováte…
5. Lakované krabičky: miniaturní umění
V obchodech se suvenýry, prodejnách s tradičním zbožím nebo na trzích ruských měst se velmi často setkáte s lakovanými miniaturami. Většinou se jedná o krabičky všemožných tvarů a velikostí, ale také o různé tácy, dózičky, brože, šperkovnice apod.
Tyto výrobky mají nejčastěji černou barvu a jsou zpravidla malovány převážně zlatě nebo stříbrně (není to však pravidlem), charakterizuje je rovněž zdobnost a nejčastěji se na nich objevují motivy z ruských pohádek, folkloru nebo výjevy ze středověkých ruských měst a vesnic.
Těmito lidovými výrobky prosluly čtyři ruské vesnice, dříve centra výroby pravoslavných ikon, jejichž výroba však byla ve 20. a 30. letech minulého století Sovětským svazem na dlouhá desetiletí zapovězena. Dílny v těchto vesnicích se tak musely zaměřit na jiné výrobky. Centry nových ruských produktů se staly vesnice Palech, Fedoskino, Chuly a Mstjora, přičemž každá z nich proslula trochu odlišným pojetím lakovaných děl.
Fedoskinská miniatura je považována za tu s nejdelší tradicí, v roce 1798 zde vznikl vůbec první podnik, kde se ručně malované krabičky začaly vyrábět. Technika výroby z papírmaše a jeho následné lakování, malování temperovými či olejovými barvami a nezřídka také přidávání bronzového nebo hliníkového prášku či perleti byla převzata z Německa, z nějž byl na konci 18. století do vesnice Fedoskino pozván řemeslný mistr k vyhotovení vůbec prvních ruských malovaných krabiček.
6. Valenki a ušanky: v Rusku nutnost
Ruské třeskuté zimy jsou pověstné, k typickým suvenýrům z Ruska proto patří také nejrůznější produkty, které pomáhají zdejší mráz lépe snášet. Mezi ty nejznámější patří zimní boty valenki, vyráběné zpravidla z vlněné plsti. Tento materiál výborně zahřeje, není však nepromokavý, a proto se valenki nejčastěji nosí uvnitř gumových galoší.
Až do poloviny 20. století byla tato obuv oblíbená prakticky po celém Rusku, dnes na ni ve městech většinou už nenatrefíte, je totiž měšťany často považována za buranskou a hodnou pouze obyčejných venkovanů. Ani do českých ulic byste pravděpodobně s valenkami a galošemi na nohou nevyrazili, takové valenki jsou však na zimu naprosto dokonalou a vysoce hřejivou domácí obuví ať již pro dospělé nebo pro děti, a navíc je v Rusku seženete v mnoha barevných provedeních s nejrůznějšími vzory.
Pokud byste si snad raději pořídili teplou pokrývku hlavy, zakupte dobře známou ruskou ušanku, kterou údajně do země poprvé přinesli na svých hlavách středověcí mongolští nájezdníci. Tato populární kožešinová čepice nese název podle klapek na uši, které dokonale ochrání i před tím největším mrazem. Z tohoto důvodu bývaly ušanky také součástí zimních uniforem sovětských vojáků.
7. Nádobí, keramika a porcelán: tradice na stole
Sháníte něco typicky ruského, co ozdobí vaši kuchyň? Co třeba tradiční kuchyňské náčiní a nádobí nazývané Khokhloma? Mísy, lžíce, konvice a další produkty jsou vyráběné ze dřeva a malované černo-červeno-zlatými motivy. Pocházejí z dílen v Nižněnovgorodské oblasti a v nezměněné podobě se dostávají na ruský trh už od poloviny 17. století.
Máte-li raději keramické výrobky, zakupte třeba typickou gzhelskou modro-bílou keramiku, tak trochu připomínající tradiční holandskou fajáns.
8. Vodka: ta jediná a pravá…
Pokud si lámete hlavu nad tím, co přátelům či rodině přivézt z Ruska, láhev pravé ruské vodky snad nikoho neurazí. Náklonnost Rusů k tvrdému alkoholu je pověstná, podle Světové zdravotnické organizace každý Rus průměrně ročně zkonzumuje bezmála 16 litrů tvrdého alkoholu a alkoholismus je v ruské společnosti hluboce zakořeněn.
Poštěstí-li se vám dostat pozvání na oběd či večeři do ruské domácnosti, neustálým přípitkům mezi jednotlivými chody se zkrátka nevyhnete, jinak byste své hostitele hluboce urazili. Vodka přitom na poli alkoholických nápojů hraje jasný prim. Obvykle se pije chlazená, ve velkých panácích a na ex. Jednotlivé panáky se zakusují, nejčastěji kyselými rybičkami, nakládanými okurkami nebo houbami v octě.
První zmínky o destilaci alkoholu v Rusku se objevují již od 15. století, ruští vládcové nezřídka přistupovali k vodce jako k nástroji na „umlčení či umírnění davů“, stejně tak Stalin prý neváhal opíjet vodkou vysoce postavené soudruhy, aby jimi mohl snáze manipulovat. Gorbačov později zavedl vodku na příděl, což byl snad jeho nejméně populární krok, a Jelcinova náklonnost k tomuto nápoji byla přímo pověstná.
Pokud chcete v Rusku zakoupit láhev průzračného alkoholického moku, dejte si dobrý pozor na jeho kvalitu a nakupujte pouze v důvěryhodných značkových obchodech. Jinak se vám totiž může snadno stát, že koupíte vodku falešnou, vyrobenou v nelegálních palírnách, která přinejmenším nebude dobře chutnat, přinejhorším se po jejím požití můžete otrávit metanolem.
V regálech obchodů najdete stovky druhů vodky, mezi nejoblíbenější značky se řadí zejména Russkij Standart (nejprodávanější značka ruské vodky na světě), Tsarskaya (elitní vodka z Petrohradu, která se objevovala už na stolech ruských carů z dynastie Romanovců), Beluga (velmi kvalitní jemná vodka), Beloe Zoloto (Bílé zlato; vodka s typickou ostrou chutí), Pyat Ozer (Pět jezer; nejpopulárnější sibiřská vodka), Moskovskaja nebo Smirnovskaja.
Pokud byste snad chtěli přivézt něco zvláštnějšího než obyčejnou vodku, vyberte si některou z těch ochucených. Nejčastěji se setkáte s pepřovou (pjertsovka), citrónovou (limmonnaja), vodkou s jablky a hruškami (starka) či s populární zubrovkou (vodka se zubří trávou).
