Lisabonská čtvrť Belém na západě města je jednou z nejvíce reprezentativních částí portugalské metropole a tudíž místem, které žádný návštěvník Lisabonu nesmí vynechat. Zde na nás totiž dýchne doba portugalského zlatého věku, ve kterém tato země na pobřeží Atlantiku patřila k těm nejbohatším státům světa…
V minulosti se v dnešním Belému nacházel rušný lisabonský přístav, odkud vyráželi na své objevitelské cesty mořeplavci v čele s tím nejznámějším Vasco da Gamou, jenž odtud v roce 1497 vyrazil na svoji plavbu do Indie a odstartoval tak portugalskou cestu na vrchol slávy v tehdejší Evropě.
Díky této průlomové cestě se totiž starému kontinentu otevřely brány Orientu a v Lisabonu bylo vybudováno několik významných staveb coby připomínky tohoto nejslavnějšího období portugalských dějin.
Jde především o dvě stavby: impozantní klášter svatého Jeronýma a tzv. Belémskou věž, Torre de Belém, jeden z nejfotografovanějších motivů Lisabonu. Tyto dvě památky si mohou návštěvníci města prohlédnout dodnes a obě jsou také od osmdesátých let zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO.
Současně se jedná o jedny z nejstarších lisabonských staveb, protože většina starších architektonických památek byla srovnána se zemí během ničivého zemětřesení, které portugalským hlavním městem otřáslo v roce 1755.
Věž posloužila jako pevnost, celnice i vězení
Majestátní pevnostní věž Torre de Belém měla původně obrannou funkci a byla postavena proto, aby střežila vstup do lisabonského přístavu – především před nizozemskými a anglickými piráty – a současně sloužila jako maják. Pohled na ni musel být v minulosti pro mořeplavce nepřekonatelný – když se vraceli z velkých dálek a konečně věž zahlédli, znamenalo to pro ně, že se živí a zdraví vrací v pořádku domů.
Čtení na podobné témaBelém: klášter sv. Jeronýma, Belémská věž a sladká tečka na konecPřečíst
Zadavatelem této výstřední stavby s četnými věžičkami byl portugalský vladař Dom Manuel, který stavbou pověřil architekta Francisca de Arrudu. De Arruda byl významný stavitel pocházející z portugalské provincie Alentejo, který se zabýval především vojenskými stavbami a postavil také několik pevností na portugalském území v Maroku.
Stavební práce započaly v roce 1515 a věž byla dokončena o šest let později. Původně se přitom mělo jednat o součást rozsáhlejšího pevnostního komplexu, který však nikdy nebyl dokončen. Věž původně stávala na malém ostrůvku, obklopeném vodami řeky Tejo. Díky přílivové vlně po zemětřesení v roce 1755 a následným říčním naplaveninám však věž dnes stojí u břehu, spojená s pevninou.
Svému obrannému účelu sloužila pouhé půlstoletí, poté se z ní stala celnice a vězení, ve kterém pobyt vězňů jistě nebyl nijak příjemný – podzemní kobky byly totiž často zaplaveny vodou.
Zdobný styl krále Manuela zobrazuje na věži i nosorožce
Belémská věž je postavena v tzv. manuelském stylu, který je konečným obdobím portugalské pozdní gotiky a svůj název získal podle portugalského krále Manuela I., za jehož vlády stavby v tomto stylu vznikaly. Pro manuelský stavební sloh je typická bohatá zdobnost, které si při prohlídce věže nemůžeme nepovšimnout.
Střílny, cimbuří, strážní věžičky, jemně klenutá okna a balkony, ovlivněná maurským stylem, znak Manuela I., templářské kříže (templáři mimochodem sehráli důležitou roli u většiny portugalských objevitelských cest) a také zpodobení nejrůznějších zvířat, která spatříme na baště pod strážními věžemi.
Zde jsou v kameni vytesány hlavy delfínů, beranů či lvů a budete-li se dobře dívat, uvidíte zde také hlavu poněkud neobvyklého zvířete – nosorožce. K tomu, proč je nosorožec vyobrazen zrovna na lisabonské Belémské věži, se váže historka z počátku 16. století. Tehdy prý král Manuel I. obdržel darem z Indie živého nosorožce, snad vůbec prvního, který se dostal do Evropy.
Nosorožec vzbudil u obyvatel velké nadšení a jednoho dne byl dokonce vyslán na zápas se slonem na lisabonské náměstí Praça do Império. Slon prý před nosorožcem za mohutných ovací přihlížejícího davu ze strachu potupně utekl.
Nosorožcův konec byl nicméně neslavný – král Manuel I. ho později plánoval poslat coby dárek papeži do Říma, ale loď, která zvíře převážela, ztroskotala v Tyrhénském moři. Slavného portugalského nosorožce později ztvárnil mimo jiné Albrecht Dürer na jednom ze svých grafických listů…
Čtení: Zájezdy do Portugalska – srovnání a doporučeníNávštěva s nezapomenutelnou vyhlídkou
Když už dorazíte z centra Lisabonu až do Belému k jeho věži, musíte tento symbol města prozkoumat také zevnitř. Při prohlídce si můžete vychutnat interiér s „šeptající galerií“, místností velitele nebo Královským a audienčním sálem.
Z vyhlídkové plošiny ve výšce 35 metrů se vám pak naskytne kouzelný výhled na řeku Tejo, okolní krajinu nebo třeba na monumentální most Ponte do 25 de abril. A až se dostatečně pokocháte, můžete se vydat objevovat další belémské památky, připomínající nejen slavnou éru mořeplavců, v čele s Klášterem svatého Jeronýma nebo velkolepým Památníkem objevitelů…
