Toruň leží v severním Polsku, ve vojvodství Kujavsko-pomořském, a vedle Bydhoště je jedním z jeho dvou hlavních měst. Bylo založeno na březích řeky Visly a díky obchodu se solí vzkvétalo již od svých počátků.
Toruň je nejen jedním z nejstarších polských měst, ale rovněž rodištěm slavného polského astronoma Mikuláše Koperníka. Díky jedinečně dochovanému vnitřnímu městu byla Toruň zapsána v roce 1997 na seznam UNESCO a o deset let později se stala součástí Seznamu sedmi polských divů.
Během osvobozovacích bojů na konci 2. světové války měla Toruň jako jedno z mála polských měst velké štěstí a nestihly ji téměř žádné škody. Díky tomu nabízí město nespočet jedinečně dochovaných památek, včetně rodného domu Mikuláše Koperníka. Dnes je Toruň mezi turisty vyhlášená rovněž pro výrobu medových perníků.
Na břehu řeky Visly se v těchto místech objevuje osídlení již v 11. století před naším letopočtem a až do 13. století našeho letopočtu zde žily staroslovanské kmeny. V této době získali město pod svůj vliv Němečtí rytíři, kteří kvůli častým povodním přesunuli centrum Starého města do dnešní polohy, pozvali do města mnišské řády františkánů a dominikánů a založili zde významnou hanzu obchodující se solí.
Až do dělení Polska na konci 18. století panoval v Toruni relativní klid, v době prvního a druhého dělení však prošlo městem hned několik armád, až se zde nakonec trvale usadili Prusové. V letech 1878–1914 byla Toruň přestavěna na pevnost a dodnes je obehnána dvojitou obrannou zdí, vnější nízkou a vnitřní vysokou, mezi nimiž je vodní příkop. Do města se vjíždělo pouze branami, z nichž se dodnes dochovaly čtyři.
Po 1. světové válce se Toruň snažila „očistit“ od německého obyvatelstva a proto dostali místní Němci na výběr: buď přijmou polské občanství, nebo se musí z Toruně vystěhovat. Počet německého obyvatelstva následkem tohoto kroku klesl během pěti let z původních 30 000 na 2 000. Meziválečný vývoj se v Toruni nesl v duchu nové výstavby budov i infrastruktury. Velmi aktivní byla toruňská židovská komunita.
Ta však byla s příchodem 2. světové války deportována z Toruně do ghetta v Lodži a město samotné bylo nacisty využito jako pevnostní město. Na konci 2. světové války měla Toruň štěstí a nebyla nijak zásadně poničena. Poválečnému vzestupu města pomohlo i založení Univerzity Mikuláše Koperníka, která se časem stala jednou z nejlepších v Polsku.
Staroměstské náměstí
V centru starého města se nachází náměstí, jehož dominantou je radnice, jedna z největších cihlových staveb tohoto druhu v Evropě. Již od středověku bylo náměstí přirozeným centrem dění ve městě – pořádaly se zde ceremoniály, rytířské turnaje, ale i popravy. Radnice byla postavena ve 14. století a navazovala na radniční věž, která na tomto místě stála o sto let dříve.
Radnice sloužila v průběhu historie mnoha účelům, kromě zasedání rady zde bylo i vězení či provizorní nemocnice. Dnes je radnice přístupná široké veřejnosti, je zde muzeum s historickými exponáty, gotickým uměním a obrazy moderních polských malířů. Největším turistickým tahákem jsou však originální formy na perníky.
O stavbě radnice se traduje historka, která vysvětluje její architektonickou podobu. Jedna věž značí jeden kalendářní rok, čtyři brány do radnice symbolizují čtyři roční období, dvanáct sálů dvanáct měsíců a oken na randici je prý přesně 365.
Rodný dům Mikuláše Koperníka
Na ulici Mikuláše Koperníka číslo 15 se nachází rodný dům tohoto slavného polského astronoma. Jedná se o komplex dvou spojených měšťanských domů z 15. století a pozornost si zaslouží už jen díky svým výstavním uličním štítům. Tento dům sice patřil Koperníkově rodině, ale přesto není zcela jistě prokázáno, že se Mikuláš narodil právě zde.
V domě je dnes muzeum, jehož jedna část mapuje život Toruňanů v 15. až 18. století a druhá část představuje jednotlivé etapy života slavného astronoma. Kromě artefaktů Koperníkovy rodiny jsou zde vystavena různá vydání jeho prací. Ve sklepě domu je jako bonus zřízeno Muzeum toruňského perníku. Zde si návštěvníci mohou prohlédnout barokní formy či suroviny používané k pečení.
Čtení: Zájezdy do Polska – srovnání a doporučeníToruňské kostely
Gotická katedrála svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty byla ve středověku nejdůležitějším kostelem v Toruni. Její chloubou je sedmitunový Boží zvon, jenž byl odlit v roce 1500, kdy se jednalo o největší zvon v Polsku. Zajímavostí je, že v 16. století byl kostel využíván současně katolíky i protestanty.
Na Novoměstském náměstí byl postaven kostel svatého Jakuba, který je považován za nejkrásnější sakrální stavbu v celé Toruni. Pokud jej navštívíte, všimněte si symbolů mušlí, které odkazují jednak na patrona kostela, a jednak na skutečnost, že Toruň leží na poutní cestě z Pobaltí do Santiaga di Compostela.
