Víte, že...
Státní Treťjakovská galerie je natolik významná, že když je nějaké výročí jejího založení, tisknou se poštovní známky s jejím vyobrazením? Jsou to samozřejmě standardní známky, které je možné použít při posílání dopisů, ale filatelisté si rádi tyto speciality uchovávají.
Státní Treťjakovská galerie – umělecké muzeum (běžně se používá výraz Treťjakovka) byla založena roku 1856 kupcem Pavlem Treťjakovem a v současné době obsahuje jednu z největších sbírek ruského výtvarného umění. Nachází se v centru Moskvy na dvou místech, nejvýznamnější sbírky můžeme najít v Lavrušinské uličce.
Jak to celé vzniklo?
Pavel Treťjakov začal sbírat obrazy kolem roku 1850. Oficiálním datem vzniku galerie je rok 1856, kdy kupec přivezl 2 velmi hodnotné obrazy. V té době sbírky obsahovaly 1276 maleb, 41 kreseb a 10 soch slavných ruských mistrů. Kromě toho kupec koupil i 84 obrazů holandských autorů.
Roku 1867 otevřel nedaleko Moskvy galerii veřejnosti. Poté roku 1892 předal zakladatel muzea celou sbírku jako dar městu Moskvě. To už samozřejmě obsahovala daleko více uměleckých děl. Oficiální otevření Moskevské městské galerie Treťjakových proběhlo 15. srpna 1893.
Vzhledem k tomu, že galerie byla zpřístupněna v domě, který rodina Treťjakových koupila už v roce 1851, bylo nutné provést velkou rekonstrukci budovy. Zajímavé je, že když roku 1913 neznámý vandal poškodil ikonu Ilji Repina nazvanou „Ivan Hrozný a jeho syn Ivan 16. listopadu 1651“, tehdejší kurátor sbírek, jakmile se o tom dozvěděl, skočil pod vlak.
Po socialistické revoluci se městská galerie změnila na státní a byl vytvořen Státní muzejní fond, jenž se staral o rozšiřování sbírek. Budova muzea se také rozšiřovala (např. byl zbořen starý kostel v těsné blízkosti) a prošla další velkou rekonstrukcí.
Během druhé světové války byly sbírky evakuovány a poslány do Novosibirsku, ale po válce se zase vrátily na původní místo. Od roku 1980 poznáme budovu galerie velmi snadno, neboť před hlavním vchodem stojí velká socha Pavla Treťjakova. Jednou z posledních významných událostí bylo, když byla galerii oficiálně předána druhá budova na Krymském valu. Dále pod galerii patří i Muzeum – chrám sv. Mikuláše.
Umělecké sbírky galerie
Zřejmě nejvzácnější sbírkou jsou pravoslavné ikony z období 11.–17. století. Jedná se o mimořádně hodnotná díla. Patří mezi ne např. Trojice od Andreje Rubleva nebo Vladimirská ikona Matky boží od neznámého autora. Nádherných historických ikon však je možné obdivovat obrovské množství.
Obrazy druhé poloviny 19. století patří mezi ty nejkrásnější. Opět se jedná v první řadě o díla ruských malířů, která jsou mimořádnými skvosty. Můžeme jmenovat např. Alenku od V. M. Vasněcova, která sedí na pasece v lese a je skutečně mistrovsky ztvárněna. Další typickým příkladem je obraz od I. I. Šiškina nazvaný Ráno v borovém lese, na kterém uvidíte několik medvědů, kteří se procházejí po mýtince v lese. Je toho ale také o mnoho více.
Sbírky z přelomu 19. a 20. století představují zase trochu jiný typ umění. V tomto období už nedominují přírodní motivy a nádherná zákoutí, ale spíše realisticky ztvárněné momenty. Proto můžete obdivovat třeba obraz od M. V. Něstěrova nazvaný Vidiny otroka Bartoloměje nebo nádherně propracované detaily lodi od N. K. Rericha na obraze Zámořští hosté.
Státní Treťjakovská galerie nabízí též prohlídku sbírek sovětského umění. Ta také obsahuje obrovské množství uměleckých děl, která však svoji hodnotou nedosahují na ty starší. Kromě uvedených trvalých sbírek je možné vždy navštívit i nějakou dočasnou výstavu.
Praktické informace (2016)
Pokud chcete tuto galerii navštívit, tak nechoďte v pondělí, to je zavírací den. Ostatní dny je galerie otevřená od 10 hod. buď do 18 hod. (úterý, středa, neděle), nebo do 21 hod. (čtvrtek, pátek, sobota). Najít Lavrušinkou uličku je velmi snadné – můžete jet metrem do stanice Treťjakovskaja nebo projít od Kremlu nádhernou pěší zónou. Z mostku nedaleko galerie se odkrývají mimořádně krásné pohledy na Kreml.
