Víte, že...
Lyžařská oblast Dolomiti Superski nabízí 1 200 km sjezdovek a 450 vleků? Vždy upravené a přehledně značené sjezdovky jsou samozřejmostí.
Tridentsko-Horní Adiže (Trentino-Alto Adige) je italský region na severu země, kde už panuje tak trochu jiná Itálie. Ne však o nic méně přitažlivá než jinde. Region se rozprostírá v různých nadmořských výškách: od úrodného údolí řeky Adiže stoupá do nebetyčných výšek. Jeho nejpůsobivější vysokohorskou oblastí jsou rozmanité Dolomity, vyhledávané lyžaři, vyznavači pěších túr, horolezci a dalšími sportovci, obdivovateli krásné přírody i požitkáři. Poloha regionu přibližně odpovídá poloze dnes již historického území Jižní Tyrolsko.
Oblast současného regionu ovládali od čtrnáctého století až do první poloviny století devatenáctého Habsburkové, teprve po první světové válce se stala součástí Itálie. Dnešní návštěvníci se tu po stopách první světové války mohou vydat pěšky i na lyžích. A na těch, potažmo na horách, začneme.
Dolomity a jejich rozeklané červené vrcholky
Červenání „enrosadira” a Pale di San Martino
Dolomity. Hory. Nebetyčné vrcholky. „Magický” jev enrosadira. Ty nejromantičtější východy a západy slunce. Křišťálové čistá voda v jezerech i na pití. Láska na první, druhý, třetí, čtvrtý i každý další pohled.
Skalním masivům dala název jejich mateřská hornina - dolomit. Ta také stojí za jejich až fantaskním rozeklaným vzhledem. Dolomity jsou jedním z horských masivů Italských Alp a samy se dělí na několik horských masivů. Mezi top (ten) patří Catinaccio, Torri del Vajolet, Tre cime di Lavaredo, Sassolungo, Marmolada, Gruppo di Sella, Latemar, Pale di San Martino, Brenta… Radost pohledět!
V pohoří Catinaccio (často označovaném i jako Rosengarten) žil podle legendy ve své zahradě plné růží král trpaslíků Laurin. Zamiloval se do princezny Simildy, která ho ale odmítla, a tak Laurin neváhal a jako neviditelný pronikl do její komnaty a princeznu unesl. Její bratr ji ovšem našel a osvobodil ji. Král Laurin sice opět použil svou čapku, která mu zajišťovala neviditelnost, ale pohyby růží v jeho zahradě, po kterých šlapal, ho prozradily. A tak růže proklel. Ve dne v noci měla být jejich krása skryta oku každého smrtelníka. Zapomněl ovšem na dobu, kdy noc střídá den a den střídá noc, a proto při východu a západu slunce všechny květy růží rozkvétají.
V Dolomitech to znamená, že se v této době jejich vrcholky rozehrají všemi odstíny červené a růžové barvy. Vše vypadá jako magický jev, ve skutečnosti se ovšem nejedná o žádný zázrak a jev má i své odborné jméno: enrosadira.
Dolomity mají slunečních dní spoustu, proto si enrosadiru mohou návštěvníci užívat velmi často. Legend o ní tu panuje hned několik, záleží pouze na vás, které (rádi) uvěříte.
„Královna Dolomit” Marmolada a lyžařské sny
„Královna Dolomit” Marmolada leží na pomezí regionů Tridentsko-Horní Adiže a Benátsko a tyčí se do výšky 3 342/3 m. Část masivu bývá celoročně pokryta ledovcem. Výhled z jednoho (nikoli nejvyššího) vrcholu masivu si užijí všichni, i ti méně turisticky (či lezecky) zdatní. S jedním přestupem totiž vyváží návštěvníky z obce Malga Ciapela až do výšky 3 265 m n.m. lanovka. Vyhlídková terasa s popisky se pak nachází ještě výš, vede na ni výtah.
Při přestupu si můžete dopřát občerstvení s nezapomenutelným výhledem a také navštívit muzeum první světové války. V zimě si z vrcholu můžete užít sjezd po jedné z nejdelších sjezdovek široko daleko, nesoucí název Pista Bellunese. Měří 12 km.
Během zimy se na Marmoladě pořádají i speciální akce, kdy se lanovka otevírá ráno ještě za tmy a účastníci si tak mohou dopřát výhled na následný východ slunce, sjet si čerstvě upravenou a takřka liduprázdnou sjezdovku a vychutnat si snídani plnou místních pochoutek.
Podobné akce se v Dolomitech konají na různých místech a pokud vyjde počasí, zaručují skutečně nezapomenutelný zážitek. Tím je ovšem už samotný pobyt ve zdejší oblasti. A pro mnohé lyžaře je jím objetí Sella Rondy: celý masiv Sella lze po směru anebo proti směru hodinových ručiček objet na lyžích.
Jde o proslulé propojení čtyř vyhlášených lyžařských areálů: Val Gardena, Alta Badia, Arabba a Val di Fassa e Carezza. Aniž byste si museli sundat lyže (do lanovky se to nepočítá), můžete si ze Sella Rondy „odskočit” i na Marmoladu nebo na vyhlídku známou jako Terasa Dolomit: ze Sass Pordoi nad průsmykem Passo Pordoi, v oblasti spojené s průkopnicí turismu v údolí Val di Fassa a sestrou známého skiaplinisty jménem Tita Piaz.
Čtení: Zájezdy do Itálie – srovnání a doporučeníDvojjazyčnost, ladinská kultura a horolezec Reinhold Messner
Obec Penia di Canazei, kde se drží ladinská kultura
Dolomity lákají v zimě (i ty nejnáročnější lyžaře) i v létě, na jaře, na podzim… Úchvatné jsou nejen jejich vrcholky a průsmyky, ale i jezera a údolí, která se mezi nimi rozprostírají. Jde o ladinská údolí, kde žili Ladinové, dochovala se ladinská kultura i jazyk ladinština - a právě tou jsou tu uváděny mnohé místní názvy a takřka veškeré ukazatele ve městech jsou dvojjazyčné. Lidem hovořícím ladinštinou jen tak někdo běžně neporozumí. Hovoří jazykem obsahujícím italská, německá i latinská slova a co údolí, to trochu jiná ladinština.
Zájemcům o prozkoumávání ladinské kultury lze doporučit návštěvu speciálního muzea ve Vigo di Fassa. Berevné masky, spojené s místním karnevalem, vás ohromí, stejně tak jako úsilí místních lidí o obnovu a zachování někdejších tradic.
Kdo by chtěl raději prozkoumat život cestovatele, spisovatele a hlavně prvního horolezce, který vylezl na všech čtrnáct osmitisícovek a jako první zdolal Mount Everest bez použití kyslíkového přístroje a také tam jako první provedl kompletní sólový výstup, nechť se vydá do speciálního muzea Reinholda Messnera. Přesněji řečeno - do jednoho z jeho muzeí.
Má jich totiž hned několik, to nejnovější se nachází na vrcholu Kronplatzu poblíž Brunecku. Sám bydlí v hradu Juval nedaleko Merana - jedné z mnoha pevností v oblasti.
Z Brunecku přes Brixen do Bolzana
Bruneck i Merano rozhodně stojí za návštěvu, stejně tak jako další města v regionu. Nedaleko od hranic s Rakouskem vás při příjezdu přes Brennerský průsmyk přivítá Brixen (Bressanone), město spojené s nedobrovolným pobytem Karla Havlíčka Borovského.
Dalším velkým městem na trase bude Bolzano (Bozen) - město, ve kterém se krásně potkávají charakteristiky alpského severu a středozemního jihu. Honosné historické centrum plné zajímavých uliček a románské i gotické architektury umí být klidné i rušné. Město je dvojjazyčné - hovoří se tu italsky a německy. Po staletí bylo bohatým obchodním městem, dodnes je důležitým správním centrem oblasti.
Nedaleko města se přibližně v roce 3 300 př. n. l. narodil ledový muž Ötzi, jehož ostatky jsou nyní vystaveny v Jihotyrolském archeologickém muzeu v Bolzanu. Ötzi je přezdívka daná dobře zachovalé přírodní mumii člověka, která se ve zdejších Ötztalských Alpách našla v roce 1991.
Ochutnejte Trento a horské bublinky:Trento DOC
Uchvátí vás nejen město samotné, ale i okolní kopce plné vinic. Ostatně vínu se tady ve vysokohorských výškách kupodivu daří, i když za výslednou produkcí stojí silné úsilí a hodně lidské práce. I proto patří zdejší víno k jednomu z nejdražších v Itálii. V ceně se odráží nákladný systém, kdy se réva táhne po jakémsi umělém lešení (říká se mu pergel a slovo pochází od italského slova pergola), které zastiňuje půdu a chrání ji před vyschnutím.
Pěstuje se tu třeba tramín. Z místních speciálních vín tu určitě ochutnejte osvěžující šumivé víno Trento DOC. Horské bublinky. Zkuste bílou nebo růžovou varinatu. Není těžké odhadnout, kolem kterého města se hrozny pěstují.
Trento (česky někdy označované jako Trident) je hlavním městem celého regionu. Vzniklo jako důležité městské centrum na frekventované obchodní trase. Zdejší architektura pěkně ilustruje dobu, kdy město náleželo k Rakousku-Uhersku. Bylo dokonce sídelním městem biskupů, kteří pobývali v Castello del Buonconsiglio.
Z Trenta vzešlo protireformační hnutí, když bylo na Tridentském koncilu (1545 - 1563) rozhodnuto o obnově katolické církve. Srdce města bije na Piazza del Duomo - náměstí kolem honosného dómu sv. Virgila. Z náměstí vychází jedna z nejhezčích městských ulic - Via Belenzani, lemovaná impozantními paláci s průčelími zdobenými freskami z 15. a 16. století.
V regionu leží i městečko Riva del Garda - vyhlášené letovisko na břehu Gardského jezera, jehož severní část je rovněž součástí regionu. Jde o největší italské jezero, zasahující dále do regionů Benátsko a Lombardie. O příjemné kontrasty v Itálii zkrátka nikdy není nouze.
Stejně tak v Itálii nikdy není nouze o gastronomické pochoutky. V regionu Tridentsko-Horní Adiže si nezapomeňte pochutnat na špeku, sýrech, štrůdlu a hlavně velkých kulatých knedlících (canederli) na tisíc způsobů - třeba se špekem nebo ve vývaru.
Po stopách první světové války
Během první světové války oblastí součastného regionu Tridentsko-Horní Adiže procházela italská fronta, již si na mnoha místech mohou návštěvníci připomenout ať už při návštěvě muzeí či pevností, ale i jen tak v krajině, když potkají například vojenské pozůstatky, osamocené strážní domky, tunely, stanoviště, kudy vedly skalní trasy, nebo informační tabule.
Jedna taková, umístěná v obci Penia di Canazei, připomíná, že právě zde byl umístěn 30,5 cm moždíř vz. 11 - těžká dělostřelecká zbraň mířící k Marmoladě, vyrobená firmou Škoda. Po stopách 1. světové války tu vede i speciální lyžařský okruh: Grande Guerra.
Svědkem bojů je nejen Marmolada, ale i Col di Lana, která byla spolu se sousední horou Monte Sief dějištěm tuhých bojů mezi Rakušany a Italy. Bývá označována jako „krvavá” a je symbolem první světové války ve zdejší oblasti.
