Tip pro vás:
Ať už jde o koření nebo cokoliv jiného, pořád platí, že jste na klasickém tureckém bazaru a cena na cenovce je jen číslo. Smlouvat je dovoleno.
Pověstná turecká kuchyně, která má své příznivce napříč světem, stojí na nepřeberném výběru rozmanitého koření. Na každém trhu tady dnes najdete kout, který omamně voní desítkami pro nás neznámých druhů bylin, na jejichž barvy se turista nemůže vynadívat. Pojďte s námi rozluštit, která koření jsou ta nejzajímavější a kdy je v kuchyni použít.
Největší a nejznámější trh s kořením se nachází za Velkým Bazarem v Istanbulu ve čtvrti zvané Eminönü. Tzv. Egyptský trh získal svůj název již v 17. století dle národnosti původních prodavačů, kteří zde nabízeli kromě koření i vonné masti.
Čtení na podobné témaNákupy v Turecku: bazar v Česku a tady je sto a jednoPřečíst
Kde a jak koření nakupovat?
Za Velkým Bazarem i na lokálních tržnicích menších měst můžete nakoupit koření na váhu. Prodavači vám vysvětlí, která koření použít na jehněčí a která na jiné typy masa či ryb, a poradí vám, jak jednotlivé druhy kombinovat. A protože Turecko patří mezi největší vývozce koření na světě, určitě si tady vyberete svou chuť i vy.
Z množství koření a bylinek se vám zamotá hlava, ale je přeci jen pár, které určitě znáte a Turci je hojně používají: petrželka, tymián, nové koření, šalvěj, sladká paprika, sušená máta,... Pojďme se ale podívat na ty, které nejsou v České republice zas tak obvyklé.
6 neobvyklých druhů koření pro česko-tureckou kuchyni
Čtení: Zájezdy do Turecka – srovnání a doporučení1. Oregáno aneb stará dobrá dobromysl
K Turky oblíbeným sušeným bylinám patří oregáno. To sice patří do tradiční české kuchyně, ale na dlouhá desetiletí bylo zapomenuto. Známé bylo již v dobách antiky – název pochází z řeckého origanum, což znamená „potěšení z hor.“
V Turecku je populární pro svou extrémní aromatickou chuť. Proto se také do jídla přidává až na konci přípravy. Jeho variantou je divoké oregano zahtar, z něhož se často vaří čaj podávaný po jídle. Slouží také k dochucování polévek, pizzy a pokrmů z rajčat.
2. Římský kmín aneb dobrého pomálu
Do české kuchyně si v posledních letech probíjí cestu i římský kmín. Tato vzácná rostlina je známá už od dob starověkého Egypta, kde měla takovou hodnotu, že se pomocí ní mohli otroci vyplatit na svobodu. Využívá se pro svou charakteristickou vůni a zvláštně pálivo-hořkou chuť na maso, ale i do luštěnin a nakládané zeleniny.
Vůně a chuť římského kmínu se zvýrazní, pokud jej prvně opražíte a teprve poté rozdrtíte. Přidává se vždy po velmi malých dávkách na počátku přípravy pokrmu, aby se mohla chuť plně rozvinout. V Turecku je však všeobecně známé, že ve větším množství působí římský kmín jako droga a ženy v harémech jej používaly místo tabáku.
Víte, že...
Studenti v antickém Řecku toto koření prý také užívali, aby měli bledé tváře a lépe se jim předstírala nevolnost a oni tak mohli opustit výuku.
3. Pul biber – bez čeho se kebab neobejde
Hojně využívanou tureckou specialitou je pul biber. V restauracích jej najdete na každém stole vedle nádobek na sůl a pepř. Dle chuti, zabírající škálu od sladké po velmi ostrou, má různé odstíny červené barvy. Jedná se o sypké drcené chilli papriky, ale přidáním oleje se z něj vyrobí i oblíbená kořenící pasta.
A pozor – když jednou ochutnáte, je velmi pravděpodobné, že mu propadnete na celý život!
Čtení na podobné témaTurecká kuchyně: kořením se nešetříPřečíst
4. Sumac – citronové koření
Podobně tmavě červenou barvu jako pul biber má i sumac. Odpovídá tomu i jeho název, neboť toto slovo přešlo do turečtiny neuvěřitelnou cestou z arabštiny, přes latinu a starou francouzštinu. Jeho význam je očividný – znamená: červený.
Sumac se sice vyrábí z bobuloviny, která vypadá jako černý pepř, ale v tomto případě se jedná o u nás ne příliš známý (i když roste i v České republice) keř či nízký strom s názvem škumpa koželužská, který lze nalézt především ve Středomoří a v jihozápadní Asii. Pro svou kyselou chuť bez vůně se používá podobně jako citronová šťáva či ocet. Z čerstvých plodů se lisuje i šťáva, používaná často do salátů či marinád.
5. Urfa biber – uzené paprikové vločky
Koření, které si prostě zamilujete, je sušená tmavě fialová paprika, jíž najdete pod názvem urfa biber. Jak už název napovídá, pochází z okolí města Urfa.
Oblíbená je pro svou uzenou chuť. Tu získává během týdenního procesu sušení, kdy se během dne suší na slunci, ale především se během noci lisuje, aby se koření zbavilo zbývající vlhkosti. Výsledkem je bohatá ovocná chuť, která se hodí do všech druhů jídel. Je mírně pálivá a štiplavá a zároveň jemně chutná po rozinkách.
6. Černucha – zázračná semínka
Černuchu potkáte na místním pečivu
Jestliže vám bude vrtat hlavou, co jsou ta černá tvrdá opražená semínka na povrchu většiny pečiva v Turecku, pak zjistíte, že se jedná o černuchu, přezdívanou u nás černý kmín. Jde o jednoletou bylinu, která se užívá v lékařství pro podporu trávení a proti plynatosti, ale zázračně působí také proti alergiím, horečkám či při dýchacích obtížích.
Její chuť je překvapivá – rozkousnete-li ji, ucítíte na jazyku lehké štípnutí s příchutí hořkosti. Používá se jako náhrada pepře do tvarohových sýrů, do salátů a velmi oblíbená je v jehněčím či drůbežím mase.
Víte, že...
Černucha je považována za zázračnou bylinu i díky tomu, že údajně zpomaluje některé typy rakovinného bujení.
