Arbat je bezesporu jednou z nejznámějších a nejslavnějších ulic, bez jejíž návštěvy by cesta do Moskvy nebyla úplná. Je však potřeba rozlišovat mezi Arbatem, pěší zónou plnou historie a tzv. Novým Arbatem, rušnou čtyřproudovou komunikací, lemovanou moderními výškovými budovami.
Pokud místní mluví o Arbatu, většinou mají na mysli ten starý, který svůj název získal už v 15. století. Díky tomu se jedná o jednu z nejstarších ulic v Moskvě. Arbat je ale unikátní i množstvím umělců a literátů, jejichž dílo a život byly nějakým způsobem spjaty s touto ulicí.
Třída Arbat začíná na Arbatském náměstí a po cca 1,5 km končí ve Smolenském bulváru, který je součástí Sadového kolca, okružní komunikace obkružující historické centrum města. Pěší zónou se Arbat stal roku 1986.
Do té doby byl rušnou tepnou města, kde jezdil například trolejbus číslo 39. Této lince hromadné dopravy zajistil nesmrtelnost legendární básník a písničkář Bulat Okudžava, když jí po uzavření pro hromadnou dopravu věnoval jednu ze svých básní.
Původ názvu a vznik ulice
O tom, odkud získala ulice svůj zvláštní nerusky znějící název, se stále vedou dlouhé diskuze. Nejvíce je slyšet názor, že slovo Arbat pochází z arabštiny a znamená něco jako předměstí. Středověká Moskva byla mnohem menší než dnes, jejím centrem byl Kreml a Arbat, ač v pěší dostupnosti už byl považován za předměstí.
Arabská slova se v místním názvosloví objevují díky kulturnímu dědictví, které zde zanechali Tataři, když tuto oblast okupovali. Další hypotéza říká, že název ulice znamená nákladní vůz.
I toto vysvětlení je logické, jednalo se o významnou obchodní spojnici s městem Smolensk a pravidelně tudy projížděly karavany s nákladem. Ať už to bylo jakkoliv, tím, jak se město rozrůstalo, Arbat přestal být odstrčený na předměstí a postupně se stal centrem města.
Paláce si zde v 18. století stavěly nejvýznamnější šlechtické rodiny. Ve druhé polovině 19. století přestával být čistě aristokratickou lokalitou a přibylo umělců, básníků, hudebníků, kteří často pocházeli ze zchudlých šlechtických rodin.
Arbat se tak stal synonymem inteligence, která často i ostře kritizovala tehdejší carský režim. Rušnou dopravní tepnou se stává na začátku 20. století, kdy sem byla zavedena tramvajová, trolejbusová linka i metro.
A co určitě při procházce ulicí nevynechat?
Na ulici se nachází Puškinův dům
1. Restaurace Praga
Tato luxusní restaurace, nacházející se na začátku Arbatu, byla už před rokem 1917 vyhlášená. Jedna z nejproslulejších moskevských restaurací byla místem, kde se scházely významné osobnosti společenského a literárního světa.
Proběhla zde například slavnostní recepce na počest úspěšného restaurování obrazu Ivana Hrozného od Ilji Repina, který poničil vandal. Anton Pavlovič Čechov zde zase oslavil úspěch své hry Racek, která byla po počátečním neúspěchu v Petrohradu s nadšením přijata moskevským publikem.
V době Sovětského svazu to bylo místo, kde probíhala například různá diplomatická setkání. Dodnes však zůstal slavný dort Praga, pojmenovaný podle této restaurace. Jeho autorem je Vladimir Guralnik v 70. letech 20. století a měl být symbolem sovětského pozlátka a luxusu.
Jednalo se o takovou variaci na rakouský hotel Sacher, tedy směsice dekadentních chutí čokolády, máslového krému a hustého kondenzovaného mléka. Spojení s naší vlastí není jen skrze název dortu, ale i to, že mistr cukrář studoval v tehdejším Československu.
2. Památník Bulatu Okudžavovi
I když Arbat ve svých dílech zmiňuje mnoho umělců, básník, který je s ulicí spjat úplně nejvíc, je určitě sovětský šansoniér arménsko-gruzínského původu, Bulat Okudžava. Ten v místních spletitých uličkách prožil část svého života a rád se sem s pomocí svého díla vracel.
Místu zasvětil celou jednu svoji básnickou sbírku s názvem Arbate, můj Arbate. Jeho socha je umístěna na křižovatce Arbatu a Plotnikovské ulice nedaleko domu číslo 39, kde básník žil, a zobrazuje jej zamyšleného, jak stojí pod obloukem s texty svých básní a přemýšlí nad další.
3. Puškinův dům
Roztomilý modrobílý domeček na konci Arbatu, který na vás dýchne dobou dávno zašlou, je připomínkou romantické lásky slavného páru Alexandra Sergejeviče Puškina a jeho osudové lásky Natálie Gončarové. Příběh této dvojice sice jako pohádka začala, ale skončila podobně jako mnoho z děl tohoto slavného básníka – tragicky.
Zde Puškin strávil první měsíce po svatbě s krásnou Natálií. Naproti domu stojí od roku 2000 socha zobrazující zamilovaný pár. Jednotlivé místnosti domu jsou rozloženy do dvou pater a provedou vás básníkovým životem a dobou, ve které žil. Vystavené jsou zde i některé jeho soukromé dopisy nebo části děl.
4. Stalinská vysotka
Starý Arbat uzavírá jedna ze sedmi tzv. Stalinových sester, mrakodrapů, které měly být odpovědí Sovětského svazu na moderní výstavbu například v New Yorku. Tyto sovětské mrakodrapy byly postaveny ve stylu stalinského empíru a mají svůj typický pyramidový tvar. Jsou také zakončeny špicí s pěticípou hvězdou na vrcholku.
Všechny, kromě této. Tento mrakodrap, v ruštině vysotka, měl dokonce být zakončen plochou střechou, ale nakonec byly plány na poslední chvíli změněny, říká se, že na popud samotného Stalina. Budova vysoká 172 m, s celkovými 26 patry tedy nakonec špici nese. Křehké základy, které původně počítaly s plochou střechou, by ale těžkou kamennou špici neunesly.
Proto byla vytvořena nakonec z plechu a natřena okrovou barvou. Pěticípou hvězdu by už ale konstrukce neunesla, proto zde chybí. Namísto toho je na fasádě znak SSSR o velikosti 144 m². Budova bohužel není veřejně přístupná, protože je hlavním sídlem Ministerstva zahraničních věcí.
Další zajímavá místa
Ochutnat můžete vynikající palačinky
Dále je zde možno navštívit tzv. Dům velikána, kde si můžete vyzkoušet, jak se cítí menší tvorové třeba v našich domech a bytech. Z podobného soudku je i atrakce Dům vzhůru nohama, kde vybavení je zavěšeno nad návštěvníky a zahrává si s jejich vizuálními pocity a vnímáním okolí.
Pro otrlejší je zde i Muzeum mučících nástrojů, kde jsou exponáty z různých období i různých částí světa.
Ulice se tradičně podle měnících se ročních období odívá do aktuálního „kabátku“. V zimě se tudy můžete procházet pod tisíci zářivými vánočními světýlky, na jaře se zase nad vámi bude klenout třeba voňavá květinová pergola. Na Arbatu to prostě žije v každou roční dobu.
Na každém kroku jsou také příjemné kavárny, rychlá občerstvení ruského typu, kde si můžete dát osvěžující kvas, pelmeně nebo plněnou palačinku.
Místní genius loci, který inspiroval takové umělce jako Michajla Bulgakova, Annu Achmatovou, Borise Pasternaka nebo Vladimíra Vysockého, je stále živý. Proto, až se občerstvíte, můžete třeba obdivovat dílka pouličních umělců, kteří se znovu a znovu inspirují duchem tohoto místa.
