Slovenské Vánoce jsou velmi podobné těm našim – také se neobejdou bez stromečku, cukroví, kapra s bramborovým salátem nebo dárků od Ježíška. Co ale symbolizuje medový křížek na čele a rozhazování vlašáků do kouta? A co (nebo kdo) je Kračún?
Vánoční svátky stejně jako u nás začínají 24. prosince Štědrým dnem a končí první neděli následující po 6. lednu (po příchodu Tří králů). Zhruba polovina Slováků se hlásí k římskokatolické církvi, a tak si tady Vánoce snáze zachovávají svůj duchovní punc. Každý kraj, ba dokonce každá rodina udržuje své vlastní tradice. Pojďme se podívat jaké.
Sváteční menu
Místo rybí polévky se nejčastěji servíruje kapustnica
Začněme rovnou svátečním menu. Před samotnou večeří nesmí chybět tenké bílé oplatky, které se potírají medem a česnekem. Na první pohled podivná kombinace chutí má člověku přinést sladký život a zdraví. Místo rybí polévky se nejčastěji servíruje kapustnica, obdoba zelňačky s klobásou, sušenými hříbky, někdy i sušenými švestkami a hrstkou rýže. Jinde jsou to polévky z luštěnin nebo sušených hub.
Oblíbené jsou tzv. bobáľky (též opekance či pupáky), malé kuličky z kynutého těsta, které se po upečení spaří vodou, polejí máslem a posypou mákem, ořechy nebo tvarohem. Někdy se připravují také s brynzou či zelím, a na východě je dokonce přikusují ke kapustnici.
Hlavní chod tvoří majonézový bramborový salát a smažený kapr, popřípadě rybí filé. Slovenské hospodyňky se netrápí pletením vánoček, místo nich pečou štědrák – kynutý skládaný koláč s ořechovou, makovou, povidlovou a tvarohovou náplní. Z cukroví vede linecké, vanilkové rohlíčky, perníčky a medovníky.
Štedrý deň nebo Kračún?
Banská Štiavnica, jedno z měst, kde se slaví Kračún
Pro 24. prosinec mají na Slovensku hned několik názvů. Oficiálně se mu pro množství jídla a bohatě prostřený stůl říká Štedrý deň, na východě a v části středního Slovenska ale používají výrazy Vilija či Vigilija (z latiny „předvečer svátku“ narození Krista, který připadá na 25. prosince). V některých evangelických obcích na středním Slovensku oslavují Dohviezdny večer a v regionech Hont, Novohrad a Zemplín zase Kračún aneb „zimní slunovrat“.
Vánoční zvyky
I na slovenskou štědrovečerní tabuli patří o talíř víc
Během Štědrého dne se až do večera drží půst. Když se na nebi objeví první hvězda, rodina usedne k večeři. Někde si medem nakreslí malý křížek na čelo, aby si pamatovali, že na sebe mají být hodní. Poté se společně pomodlí. Jinde večeře začíná „ostrým prípitkom“, tedy přípitkem s kapkou tvrdého alkoholu.
Pod ubrus nebo talíř se dávají peníze a do peněženky kapří šupiny. Prostírá se jedno místo navíc pro náhodné pocestné nebo zesnulé, talířů ale vždy musí být „párny“ (sudý) počet. Někteří kolem noh od stolu omotávají řetěz, aby rodina držela stále při sobě.
Zbytky od jídla se nevyhazují, v minulosti se nosily nemocnému dobytku, dnes se jimi krmí zvířátka venku. Po večeři se krájí jablka a hlava rodiny hází vlašské ořechy do kouta – to aby celé rodině zajistila štěstí a hojnost. Pak konečně následuje rozbalování dárků, které stejně jako u nás nosí malý „Ježiško“. Večer končí půlnoční mší nebo sledováním pohádek. Oblíbené jsou české Tři oříšky pro Popelku a Pelíšky, ale také slovenské klasiky Rysavá jalovica nebo Perinbaba.
Pravoslavné Vánoce
Pravoslavní věřící na Štědrý den večeří 12 postních jídel, například sladkou variantu českého kuby
Na východě Slovenska žije stále poměrně početná skupina pravoslavných věřících (převážně Rusínů). Vánocům říkají sviatok Roždestva, nebo Roždestvo Christovo, a jejich Štědrý den (Svjatyj večur) podle juliánského kalendáře připadá na 6. ledna, tedy o 13 dní později než v námi užívaném kalendáři gregoriánském. Nový rok pak vítají až 14. ledna. V předvánočním období dodržují čtyřicetidenní půst a na Štědrý večer připravují 12 postních jídel, mezi kterými by neměla být ani ryba.
Kam na trhy?
Třeba do Bratislavy. Adventní trhy v samotném hlavním městě jsou sázkou na jistotu. Ty nejhezčí najdete na Hviezdoslavově náměstí (i s kluzištěm), Hlavním náměstí a na nádvoří Bratislavského hradu. Určitě byste měli ochutnat místní medovinu, cigánskou pečienku a slovenské lokše – tenké bramborové placky, které se připravují na slano i na sladko. K vidění jsou tradiční řemesla a po městě vás proveze historická vánoční tramvaj („električka“).
Řemeslo můžete vidět i na středověkých trzích v Trnavě, Trenčíně (Čaro Vianoc pod hradom) nebo Banské Bystrici. V Banské Štiavnici obvykle o druhém prosincovém víkendu probíhá Štjavnycký vjanočný jarmok – nevšední jarmark na nádvoří Krammerhofu (hornického muzea) s živým betlémem a ukázkami řemesel i starých vánočních zvyků. Svéráznou místní specialitou je tzv. štiavnická krampampula: kořeněná pálenka se sádlem a slaninou. Malebné jsou také trhy v podtatranském Popradu. Po jejich návštěvě si můžete prohřát kosti v místních termálech.
Doslova pohádkové Vánoce každoročně pořádají v Košicích. Hlavní ulici, která je zároveň nejdelší pěší zónou na Slovensku, tradičně zdobí jeden z nejvyšších vánočních stromků v zemi, „košické“ oko nebo ledové sochy. Atmosféru dotváří opravdu bohatý doprovodný program v podobě vánočních koncertů a divadelních představení. O mikulášském víkendu vyjíždí na trať Košice–Prešov historický Mikulášský vlak.
Slovenský betlehem
Tento ze dřeva vyřezávaný betlém najdete v Banské Štiavnici
Betlém je nenahraditelným symbolem Vánoc. Ten od řezbáře Jozefa Pekary v Rajecké Lesné (asi půl hodiny od Žiliny) je doslova nevídanou podívanou – propojuje totiž narození Ježíše se slovenskými dějinami. Kolem jesliček stojí významné slovenské památky a zhruba 300 postaviček. Řada z nich se pohybuje a odkazuje na každodenní život v časech minulých. Unikátní Slovenský betlehem je 8,5 m dlouhý, 2,5 m široký a 3 m vysoký. Vznikal dlouhých 15 let.
Tatranský ľadový dóm
Galerie soch z ledu na Hrebienku ve Vysokých Tatrách
K Vánocům patří také pořádná zima. Při návštěvě Vysokých Tater můžete zavítat do Tatranského ľadového dómu a galerie ledových soch na Hrebienku.
Pro sezónu 2022/2023 si 22 řezbářů z Česka, Slovenska a Německa za předlohu vybralo baziliku Svatého hrobu v Jeruzalémě. Socha je 10,5 m vysoká a na její výrobu padlo 225 tun ledu. Návštěvníkům je přístupná od poloviny listopadu do Velikonoc.
