Přestože se Vánoce u našich severních sousedů od těch našich na první pohled příliš neliší, některé místní tradice vás možná překvapí. Víte třeba, kdo v Polsku nosí dárky nebo proč štědrovečerní večeře začíná lámáním oplatky?
Polsko je jednou z nejzbožnějších zemí Evropy – k římskokatolické církvi se hlásí okolo 90 % obyvatel. Proto není divu, že si zde mnohem více zakládají na duchovním významu Vánoc. Bohoslužby se tradičně těší vysoké účasti, advent je obdobím rozjímání a půstu. A také důkladného úklidu. Samotné svátky jsou pak časem velkých rodinných setkání a dodržování starobylých tradic.
Jak na Štědrý den, tak po celý rok
Vánoce jsou tady hlavně o setkávání.
Polské Vánoce (Boże Narodzenie) začínají 24. prosince Štědrým dnem a končí 6. ledna příchodem Tří králů. Přestože je Štědrý den (Wigilia) nejdůležitějším dnem Vánoc, je to běžný pracovní den. Většinou je poměrně hektický: sváteční přípravy vrcholí, zdobí se vánoční stromeček (choinka) a postupně se schází celá širší rodina.
Prvním příchozím hostem by měl být muž, který má do domácnosti přinést štěstí. Až do večeře se drží půst. Poláci věří, že následující rok bude přesně takový jako jejich Štědrý den, a proto si na jeho průběhu dávají velmi záležet.
Základem slavnostní tabule je bílý ubrus, pod který se pokládá snítka sena jako upomínka, že se Ježíš narodil v jesličkách. U stolu je vždy prostřeno místo navíc pro náhodné pocestné a pro ty, kteří už povečeřet nemohou.
O Vánocích nikdo nesmí být sám, a proto místní k rodinným oslavám nezřídka přizvou i své osamělé známé. Některá větší města připravují štědrovečerní večeři pro lidi v nouzi.
První hvězda a lámání oplatky
Oplatky tady nesou krásnou tradici.
Děti z okna netrpělivě vyhlížejí první („betlémskou“) hvězdu. Když se konečně objeví, je načase zahájit slavnostní večeři. Ale ještě než se všichni usadí, jsou hostitelem vyzváni k tzv. lámání oplatky, které vychází z lámání chleba při poslední večeři.
Oplatka je tenká, bílá a posvěcená. Každý si z ní odlomí svůj kousek, všichni si navzájem popřejí štěstí do nového roku a zároveň poprosí o odpuštění. Soudržnost rodiny je středobodem polských Vánoc, a proto tento zvyk patří k vůbec nejdůležitějším.
Čtení: Zájezdy do Polska – srovnání a doporučeníDvanáctichodová večeře
Slavnostní večeře má klidně i dvanáct chodů.
Poté už hodování nic nebrání. Tradiční štědrovečerní večeře by měla mít celkem 12 chodů, které symbolizují 12 apoštolů a také mají přinést štěstí do všech 12 měsíců v novém roce. Volba konkrétních jídel závisí na daném regionu a rodinných zvyklostech. Obecně je však zakázáno jíst maso (s výjimkou ryb) a pít tvrdý alkohol.
Většinou se začíná houbovou či rybí polévkou nebo borščem s uszkami (knedlíky ve tvaru oušek s hřibovou náplní). Hlavní chod tvoří ryby – nejčastěji kapr nebo sleď – připravované na nejrůznější způsoby.
Mezi dalšími chody nesmí chybět pierogi (pirohy) plněné žampiony a zelím nebo tzv. gołąbki, zelné závitky plněné zeleninou. Zelí je základním stavebním kamenem polské (nejen) vánoční kuchyně.
Vyloženě svátečním pokrmem je pak kutia (kuťa), která se jí jen jednou do roka. Je to sladká kaše z tlučené pšenice, máku, medu, oříšků a sušeného ovoce. Oblíbeným dezertem je vánoční makovec, sernik (tvarožník) a tradiční nadýchaný perník. Vše se zapíjí tzv. kompotem – slazeným nápojem z uvařeného čerstvého nebo sušeného ovoce.
Říká se, že čím více toho člověk sní, tím lepší budoucnost ho čeká. Není nutné spořádat vše, co vám skončí na talíři, ale vyplatí se okusit alespoň trochu od každého. Po vydatné večeři, která trvá i několik hodin, se stolující pomodlí, zazpívají si koledy a přesunou se k vánočnímu stromečku.
Mikuláš a jeho kolegové
Každý kraj má svého Ježíška...
Na dárky pod choinkou se těší především nejmladší členové rodiny. Kdo jim ale všechnu tu radost přinese? Zde dokonale pasuje přísloví „Jiný kraj, jiný mrav“. O pozici roznašeče dárků se dělí hned několik kouzelných bytostí.
Největší kus práce odvede svatý Mikuláš (Święty Mikołaj), postarší muž s bílými vousy a červeným oblečkem, taková polská obdoba Santy. Nosí dárky na většině území a tam, kde nedorazí o Štědrém večeru, se objeví minimálně 6. prosince, kdy se slaví jeho svátek – Mikołajki.
Na západě a severu země mu do řemesla fušuje Gwiazdor, hvězdný muž, který jakoby z oka vypadl našemu Mikuláši. Rád si od dětí poslechne pěknou básničku a uličníky potrestá svou březovou holí.
Na jihovýchodě Polska dárky pod stromečkem pro změnu tiše a nepozorovaně nechává Aniołek (Andílek) nebo Gwiazdka (Hvězdička), která se pak rychle vrací na noční oblohu.
V Horním Slezsku obdarovává náš Ježíšek (Dzieciątko) a v některých domácnostech na východě země se dodnes objevuje děda Mráz se Sněhurkou.
Mluvící zvířata
Zvířátka mají o Vánocích příležitost si postěžovat.
Dárky a zbytky od večeře dostávají také zvířata. Stará legenda totiž praví, že o Štědrém večeru získávají schopnost mluvit lidskou řečí, a tak si mohou postěžovat, jak se k nim lidé po celý rok chovali. Děti se proto neúnavně snaží vydolovat ze svých domácích mazlíčků nějaké to slovíčko.
Po rozbalení dárků většina Poláků zamíří do kostela na tzv. Pasterku, půlnoční mši věnovanou zvěstování pastýřů. První i druhý svátek vánoční patří návštěvám vzdálenější rodiny a přátel, odpočinku a dojídání zbytků. Snad v každé domácnosti při tom hrají filmové klasiky. Úplně nejoblíbenější jsou americké hity Sám doma (Kevin Sam w Domu) a Smrtonosná past.
Adventní trhy v Polsku
Adventní trhy v Krakově jsou velkým zážitkem.
Polské adventní trhy si v ničem nezadají s těmi německými či rakouskými. Navíc zde ušetříte pěknou hromádku peněz. Každé větší město pořádá své trhy, ale ty nejlepší najdete v Krakově, Vratislavi a Gdaňsku.
Krakovské vánoční trhy patří k nejstarším a nejhezčím v Evropě. Rynek Glowny zdobí dřevěné stánky, kde si můžete koupit uzený oštěpek s brusinkami a další grilované speciality, bigos (zelňačku s masem), grzaniec (svařené víno nebo pivo), ručně vyrobené ozdoby a hračky atd. Raritou jsou krakovské „szopki“: barevné betlémy v podobě významných krakovských budov, které každoročně vyrábějí místní obyvatelé. Tato tradice se dostala i na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
Vánoční trhy v pohádkové Vratislavi jsou menší a méně profláknuté, takže mají poklidnější atmosféru. Kromě polské kuchyně můžete ochutnat mezinárodní speciality a grzaniec v originálních vánočních hrnečcích. Typické jsou vánoční domečky pro bronzové sošky trpaslíků, kterých po celé Vratislavi najdete na několik desítek.
Trhy v Gdaňsku jsou pak ideálním místem (nejen) pro rodiny s dětmi, nabízí totiž celou škálu vánočních atrakcí – benátský kolotoč, kluziště, sbírku stromečků z celého světa, dortíčky, sladkosti, preclíky a spoustu dalšího.
V roce 2022 jsou krakovské vánoční trhy otevřeny od 25. listopadu do 26. prosince, trhy ve Vratislavi od 18. listopadu do Silvestra a v Gdaňsku od 18. listopadu do 23. prosince. Do Krakova a Vratislavi můžete vyrazit s námi.
Wesołych Świąt!
