Vánoční svátky jsou hned po těch velikonočních nejdůležitějšími dny pro pravoslavnou církev, a tedy i pro většinu obyvatel Řecka. V době globalizace i oni často přejímají různé zvyky (od stromečků po Santu) původem z Ameriky, Anglie nebo Německa, přesto se však na jihu Evropy slaví tak trochu jinak. Co Řekům velí tradice a proč je šestý leden největším svátkem?
Vánoce se v Řecku neomezují jen na 3 dny v roce, ale přípravy na ně začínají již 15. listopadu, tedy 40 dní před narozením Kristovým.
Tímto datem zároveň počíná předvánoční půst, kdy se věřící musí vzdát masných jídel a mléčných výrobků, nejčastějším pokrmem jsou tak až do 17. prosince ryby. Mezi 17. a 23. prosincem jsou již zapovězeny i ryby a v průběhu samotných Vánoc se musí věřící zříci také oleje a vína. Po Vánocích si pak všichni mohou dopřát, na co mají chuť.
Mikuláš jako ochránce námořníků
6. prosince slaví i v Řecku svůj svátek svatý Mikuláš (Agios Nikolaos), který je stejně jako u nás vyobrazován jako starý vousatý muž. Tady ovšem Mikuláš nenosí dětem dárky jako těm českým.
Jeho hlavním úkolem chránit námořníky, a proto se v tento den vaří tzv. koliva (směs sušeného ovoce, zrní, obilí apod.) a tato směs je pak házena do moře, aby si jej Řekové, pro něž je moře životně důležité, naklonili na svou stranu.
Dvanáct dní v obležení čertů
Období mezi 25. prosincem a 6. lednem je nazýváno jako „Dvanáctidenní“. V tomto období obchází děti domy a zpívají koledy, opět se vaří koliva, která je nyní pokrmem pro členy domácnosti, ale také pro zvířata a část je dokonce přinášena na hřbitovy pro zesnulé příbuzné.
Pro Řecko jsou tyto dny specifické tím, že podle tradice z podzemí vylézají tzv. Kalikandzarové (představme si je jako naše čerty), jejichž úkolem je škodit lidem, jejich domovům i zvířatům. Obranou proti nim je například vyvěšení kříže na dveřích či oknech nebo půlnoční zapalování svící.
Čtení: Zájezdy do Řecka – srovnání a doporučeníNový rok s jablečnou tradicí
Tradice rozbíjení granátového jablka o podlahu
1. ledna pro Řeky neznamená jen oslavu Nového roku, ale také svátek svatého Vasilise. Původně byl toto den, kdy děti dostávaly dárky (v současné době se Řecko „poameričtělo“ a rozdávají si dárky 25. prosince dopoledne).
Na Nový rok opět děti obchází domy za zpěvu novoročních koled a zvykem je rozbít o podlahu granátové jablko – pokud se zrníčka z jablka vysypou, znamená to, že se i členové rodiny rozběhnou do světa.
6. leden – největší ze svátků
Celé vánoční svátky končí v Řecku až 6. ledna, což byl původně den oficiálního začátku kalendářního roku. U nás slavíme svátek Tří králů, v Řecku je to křest Kristův. Tímto dnem vstupujeme pod Boží ochranu a svět opět dostává běžný řád.
Vánoční tabule pro opravdu velkou rodinu
V Řecku jsou Vánoce především příležitostí, kdy se sejde celá rodina (a že může čítat třeba i 30 členů!) a všichni společně stolují, hlasitě se překřikují a všude panuje pověstný mumraj. Prostě nezaměnitelná řecká rodinná atmosféra.
Hlavním vánočním pokrmem je vepřové maso v podobě rolády s vařeným bramborem, v moderní době získává na čím dál větší oblibě i plněná krůta. Dva až tři dny před Vánoci se peče Christopsomo, v podstatě obyčejný chléb, který se liší jen svou zdobností. Jako dezert se v Řecku podává čokoládová roláda.
Na Nový rok se peče Vasilopita, obdoba naší vánočky, která se krájí přesně na přelomu roku.
Zvykem také bývá zapékat do pity minci a ten, kdo ji najde, nebude mít v novém roce finanční nouzi.
Lodě rozzáří náměstí – tradiční výzdoba jinak
I v Řecku se na domy instalují různá barevná světýlka, staví se jesličky a zdobí se vánoční stromeček (pro zajímavost, tento zvyk přišel do Řecka až v polovině 19. století). Místním specifikem jsou však „vánoční lodě“.
V domácnostech je najdete v papírové podobě, na náměstích, většinou ostrovních měst, v podobě velké světelné ozdoby (jako je u nás centrální vánoční strom, v Řecku je loď). Opět to má souvislost s úzkým vztahem Řeků s mořem, především pak na ostrovech.
Pokud by se vám někdy poštěstilo být na Vánoce v Řecku, nezapomeňte se naučit „Kales jiortes!“ – Hezké svátky!
