Nespokojíte se jen s cestováním po památkách, ale rádi si užíváte plnými doušky i místní kulturu? Pak neváhejte a vydejte se do Španělska právě o Velikonocích – hlavním svátku této země, kde má katolická tradice silné kořeny a oslavy mají grády. Velikonoce tady slaví s veškerou pompou a vážností, které jim náleží. Podívejte se!
Ještě než začnou samotné Velikonoce, pořádají se v únoru po celé zemi karnevaly. Podobně jako v Česku masopust. Lidé vyjadřují svou radost nad koncem zimy a připravují se na období nadcházejícího půstu. Hudba, tanec, barvy, převleky a zábava. To jsou hlavní rysy karnevalů. Jejich nezbytnou součástí je volba krále a královny karnevalu, která probíhá hned na úvod.
Popeleční středou celé veselí končí pohřbem sardinky. Sardinka (tedy její atrapa v nadživotní velikosti) je symbolem zimy a jedná se o španělskou obdobu pochování basy. Nejznámější karnevaly jsou v Cádizu, Tenerife nebo Gran Canarii.
Hlavní oslavy Velikonoc se koncentrují do období mezi Květnou a Velikonoční nedělí, proto se ve Španělsku používá spíše název Svatý týden (Semana Santa), ne Velikonoce. Během celého týdne od brzkých ranních hodin ulicemi města chodí procesí kajícníků.
Procesí: Tajemno a honba za nejkrásnějším oltářem
Účastníci procesí mají vysoké čepice
Účastnit se těchto procesí je pro každého velkou ctí. Část procesí tvoří tzv. nazaretští. Jsou nepřehlédnutelní. Na hlavách mají kuželové čepice připomínající Ku Klux Klan. Oděv má ale své kořeny v historii, v dobách inkvizice. Potrestaný hříšník musel nosit jako symbol pokání onu čepici s pláštěm, který zakrýval záda a hruď.
Někteří nazaretští pak i dnes kráčejí bosí, aby tak zdůraznili své pokání. V rukou drží svíce. Obzvláště v noci mají tato procesí velice tajemnou až strašidelnou atmosféru.
Dalšími členy procesí jsou nosiči, kteří nesou oltář se sochou Ježíše Krista, Panny Marie nebo Umučení Krista, mnohdy velice rozměrný a těžký, který je slavnostně vyzdoben. V procesí jsou také lidé převlečení za biblické postavy a během dne hrají pašijové hry. Každé procesí je doprovázeno svou vlastní hudbou, které dotváří charakter celé události a mimo jiné pomáhá udržovat tempo skupiny.
Každá čtvrť, přesněji řečeno bratrství (cofradías) vysílá své vlastní procesí. Ta pak celý den chodí ulicemi města a soutěží mezi sebou o nejkrásnější oltář, o nejlepší hudbu nebo o nejkrásnější sutany. Jestli budete mít to štěstí, že váš hotel bude na trase, kudy vedou procesí, počítejte s tím, že se na Velký pátek, kdy oslavy vrcholí, moc nevyspíte, o zážitek však budete mít postaráno.
Sever nebo jih, každý si Velikonoce slaví po svém
Na severu Španělska se oslavy konají v zádumčivějším, tragičtějším duchu
Charakter těchto oslav se liší podle toho, kde se zrovna nacházíte. Na severu Španělska se oslavy konají v zádumčivějším, tragičtějším duchu, kdežto na jihu poloostrova se dává důraz na radostný charakter Velikonoc – na zmrtvýchvstání Krista.
Každopádně v obou případech dávají Španělé průchod svým emocím. Není výjimkou, že vás na ulici minou ženy oděné v tradičních černých šatech a zdobnou pokrývkou hlavy, které tímto dávají najevo svou spoluúčast s bolestí Panny Marie během Kristovy smrti.
Nejproslulejší oslavy Svatého týdne se konají v Seville. Pro lepší výhled jsou na náměstích postavené tribuny, na které si můžete koupit lístek, aby vám nic neuniklo. Ceny lístků se liší od počtu dnů a sektoru, o který máte zájem, a mohou se vyšplhat i na několik stovek eur.
Nemějte ale strach, průvod uvidíte i bez vstupenek na tribunu. Možná vám jen bude chvíli trvat, než si najdete místo s nerušeným výhledem. Jestli nemáte rádi davy, raději místo Sevilly navštivte jiná města – Málagu, Valladolid nebo Elche.
Velikonoční bašta: Treska, kosti světce či pletenec s Ježíškem
Během Velikonoc je většina obchodů zavřená. Otevřené bývají pouze pekárny. Hlady ale neumřete. Restaurace jsou otevřené. A protože Španělé využívají svátky k setkávání s rodinou, často doslova praskají ve švech.
Jídlo je po únorovém karnevalu koncipováno tak, aby si lidé trochu odpočinuli. Na jídelníčcích tak najdete především ryby, luštěniny a zeleninu. Tradičním pokrmem je dnes solená treska (bacalao). V dřívějších dobách striktního dodržování půstu však bylo pro lidi obtížné sehnat čerstvé ryby, které by zakázané druhy masa mohly v jejich jídelníčku nahradit.
Připravuje se také nepřeberné množství sladkého pečiva – smažené mléko (leche frita), kosti světce (huesos de santo), které jsou vyrobené z marcipánu a naplněné krémem, postní koblížky (buňuelos de cuaresma), anýzové věnečky (roscoz de anís) nebo velikonoční pletenec (roscon de pascuas), do kterého jsou vtlačená natvrdo vařená vejce.
Uvnitř pletence je ukrytá figurka Marie, Josefa nebo Ježíška. Pletenec symbolizuje rodinnou pospolitost, kontinuitu a znovuzrození.
Víc o tradicích a španělském pojetí Velikonoc se dozvíte také v podcastu se Zuzanou Churanovou, zástupkyní Španělské centrály cestovního ruchu pro Českou republiku a Stanislavem Škodou, režisérem a scénáristou.
