Když se řekne Debrecín, většině z nás se jako první vybaví párky, vyhlášené lázně, prestižní univerzita nebo sportovní kluby. Málokdo už pak ví, že město bylo v minulosti mekkou církevních reformátorů a také centrem maďarské revoluce a boje za nezávislost.
Zdi ikonického Velkého reformovaného kostela – největšího protestantského kostela v zemi, díky kterému si město vysloužilo přezdívku „kalvinistický Řím“ – tomu všemu postupně přihlížely.
Majestátní symbol protestantské církve
Lázeňské a univerzitní město Debrecín je druhým největším městem Maďarska a zároveň metropolí východní části země. V minulosti se stal hlavním útočištěm církevních reformátorů a byl také dějištěm několika klíčových historických událostí, kterým na vlastní oči přihlížela právě i budova Velkého reformovaného kostela (maďarsky Debreceni Református Nagytemplom), největšího protestantského kostela v zemi.
Kostel stojí na Kossuthově náměstí v centru města a zabírá plochu úctyhodných 1500 metrů čtverečních, na kterých se pohodlně usadí téměř 2000 návštěvníků. Díky němu si Debrecín vysloužil přezdívku „kalvinistický Řím“.
Po dobytí Pešti během maďarské revoluce a boje za nezávislost v polovině 19. století se přední národní obrozenci začali scházet v Debrecíně. 14. dubna 1849 se v kostele konal tzv. Uherský sněm, na němž vlivný politik, spisovatel a revolucionář Lajos Kossuth vyhlásil deklaraci nezávislosti, na základě které byli Habsburkové v Uhrách zbaveni trůnu, a Kossuth zvolen novou hlavou státu.
Přestože Rakušané za pomoci ruské armády revoluci ještě v srpnu téhož roku krvavě potlačili a sen o maďarské nezávislosti se na několik desetiletí opět rozplynul, přední představitelé tohoto hnutí jsou dodnes uznávanými národními hrdiny. Z dějin posledních desetiletí lze z pohledu kostela vyzdvihnout třeba návštěvu papeže Jana Pavla II., který zde v roce 1991 odsloužil mši.
Kostel z popela vzešlý
První svatostánek v těchto místech stál už ve středověku, lehl však popelem. Ve 13. století byl na jeho místě postaven gotický kostel sv. Ondřeje s půdorysem 16 x 46 metrů, v polovině 16. století ho ale stihnul stejný osud jako jeho předchůdce.
Po rekonstrukci a znovuotevření v roce 1628 dlouhá léta odolával nejrůznějším nástrahám, včetně nájezdů během osvobozeneckých válek vedených Františkem II. Rákóczim. Velkému požáru v létě roku 1802, jehož plameny zdevastovaly drtivou část města, už ale vzdorovat nedokázal.
V té době ve městě vznikalo protestantské reformační hnutí, a proto padlo rozhodnutí postavit dnešní Velký reformovaný kostel. Výstavba probíhala v letech 1805–1824, autorem návrhu byl architekt Mihály Péchy.
Jeho prvotním záměrem bylo postavit kostel s křížovým půdorysem a velkou kopulí, vzhledem k nedostatku finančních prostředků byl ale v průběhu stavby několikrát donucen plány pozměnit. Aby se zaplnil holý prostor, který vznikl mezi východní a západní věží, fasáda kostela dostala těsně před dokončením stavby nový kabát a střešní prostory byly ozvláštněny barokními prvky.
Čtení: Zájezdy do Maďarska – srovnání a doporučeníV jednoduchosti je krása
Kostel má vkusně zařízený exteriér i interiér
Žlutá neoklasicistní budova má jednoduše a vkusně zařízený interiér i exteriér. Jak už bylo zmíněno, zabírá rozlohu 1500 metrů čtverečních a i s místy pro stání pojme zhruba 3000 lidí. Hlavní chrámová loď je 55 metrů dlouhá, 15 metrů široká a kříží se s příčnou lodí 38 metrů dlouhou a 14 metrů širokou.
Samotný kostel je 21 metrů vysoký, jeho dvě věže sahají do výšky 61 metrů. Interiér se nese v prostém protestantském duchu, tmavé lavice kontrastují s bílými stěnami, snad jen dřevěná kazatelna vyniká svým bohatým zdobením. Za povšimnutí stojí varhany, které v roce 1838 vyrobil vídeňský varhanní mistr Jacob Deutschmann.
Mají 52 rejstříků s 4258 píšťalami a patří k vůbec nejkrásnějším kostelním hudebním nástrojům v zemi. Jejich magický zvuk se kostelem rozléhá nejen během bohoslužeb, ale také během pravidelných koncertů vážné hudby.
Největší poklady kostela
Velký reformovaný kostel je bezpochyby největším turistickým tahákem Debrecínu. Návštěvníci, kteří sem míří v průběhu celého roku, se mohou kromě výjimečné atmosféry těšit na cenné relikvie a památky. Hned v přízemí se nachází expozice věnovaná revolucionáři Kossuthovi, které dominuje jeho slavná židle z časů revoluce.
Vedle ní najdete stálou expozici věnovanou historii kostela, která se může pochlubit například jednou z prvních biblí vytištěných v maďarském jazyce (tzv. Vizsoly Bible), nebo rozsáhlou sbírkou obrazů, která zahrnuje 25 velkoformátových portrétů pastora Lajose Csia a 52 maleb z dílny uznávaného grafika Kolomana Tichyho.
Výtahem ve východní věži se pohodlně dostanete na půdu v šestém podlaží, kde je vystaven model kostela, který nastiňuje nezrealizované plány architekta Péchyho. Nezastřešeným průchodem na střeše kostela se dostanete do vedlejší západní věže, cestou si užijte nádherný výhled na historické jádro města.
Dominantou západní věže je takzvaný Rákocziho zvon, ke kterému si ještě budete muset vyšlápnout nějaký ten schod. Se svou hmotností 3 800 kilogramů a maximálním průměrem 198 centimetrů je pátým největším zvonem v Maďarsku.
Původní zvon visel už v kostele sv. Ondřeje a vážil dokonce 5 600 kilogramů, během velkého požáru ale popraskal a musel být zmenšen. Byl odlit z roztavených rakouských děl zabavených v roce 1636 Jiřím I. Rákóczim, který se, stejně jako mnoho dalších z jeho rodu, proslavil statečnými boji za uherskou nezávislost.
Kostel samotný je maďarskou kulturní a historickou památkou, proto je prohlídka jeho pamětihodností zpoplatněna symbolickým poplatkem ve výši do 80 Kč (1000 HUF) za osobu podle zvoleného prohlídkového okruhu.
Otevírací doba během pracovního týdne se liší podle ročních období: na jaře a na podzim od 9 do 16 hodin, v létě od 9 do 18 hodin, v zimě od 10 do 17 hodin, víkendová otevíračka je stejná po celý rok – v sobotu od 9 do 13 hodin a v neděli od 12 do 16 hodin. Během bohoslužby jsou prohlídky pozastaveny.
