Tip pro vás:
Zajímá vás, kdy je v parku tlačenice, jak nakoupit nejlepší suvenýry a kde se dobře najíst? Přečtěte si 10 praktických tipů, jak strávit den ve Versailles.
Městečko Versailles se světoznámým zámkem vám při vaší návštěvě Paříže nesmí uniknout. A pokud by vás náhodou napadlo vynechat při prohlídce Versailles zámecké zahrady, přišli byste o to vůbec nejlepší. Zahrady, které se staly vzorem pro řadu zámeckých parků v Evropě, jsou ohromující a skrývají množství pokladů a překvapení. Pojďte se s námi dozvědět, jak to s nimi bylo a jak v jejich labyrintech nepřijít o to nejzajímavější.
Všechno to začalo v roce 1661 na zámku Vaux-le-Vicomte. Tento přepychový zámek s nádhernou zahradou si pro sebe nechal vybudovat ministr financí krále Ludvíka XIV. Nicolas Fouquet. Na slavnostní otevření zámku pozval mimo jiné samotného krále a ten byl zděšen – jak může jeho „podřízený“ vlastnit tak přenádherný objekt, zatímco on, král Slunce, má jen pár oprýskaných budov?
Rozzuřený král nechává svého ministra financí zavřít a jeho zámek spolu s cennými uměleckými díly rozprodat v dražbách. Zjišťuje, kdo Fouquetovi zámek postavil, oslovuje stejné architekty a na místě loveckého zámečku jeho otce Ludvíka XIII. v městečku Versailles se o pár let později začíná schylovat ke stavbě jednoho z nejznámějších zámků světa.
Geniální zahradník
Zahrady ve Versailles jsou velkolepým geometrickým dílem
Král povolává také tvůrce zahrad na zámku Vaux-le-Vicomte, André le Nôtrea, a zadává mu nelehký úkol: vybudovat zahradu hodnou krále Slunce. Geniální Le Nôtre tak mezi lety 1667–1688 vytváří údajně nejdokonalejší ukázku pravé francouzské zahrady.
André Le Nôtre se zabýval matematikou, optikou a perspektivou a byl přesvědčen o tom, že zahrady by se měly, podobně jako dům, skládat z řady „místností“, kterými člověk může procházet a každá přitom musí být jiná a něčím překvapivá. Dalším z charakteristických rysů Le Nôtreovi tvorby je pak uplatnění vody – ve formě bazénů, fontán či kanálů.
Král v roli průvodce
Versaillské zahrady byly vytvořeny především pro obveselení dvora, krále i jeho hostů. A tak bylo třeba, aby byly navštěvovány a obdivovány. Sám král Slunce sepsal vlastní rukou průvodce, ve kterém stanovil dvanáct různých procházek jako nejvhodnější trasy prohlídky svých velkolepých zahrad.
Návštěvy tohoto skvostu se staly součástí běžného programu dvora i králových hostů a jejich prohlídka vyžadovala pečlivou choreografii. Vše bylo dokonale připraveno a hledělo se na každý detail – povadlé květiny byly odstraněny a nahrazeny, písek uhrabán a vodotrysky musely být spouštěny tam, kudy právě královský průvod procházel.
Velkolepá fontánová show
Jednoduchá architektura, ale ani tady nesmí chybět alespoň nezbytné vodotrysky
Budete-li mít štěstí a ocitnete-li se ve versaillských zahradách o víkendu v období od začátku dubna do konce října, můžete si vychutnat podobné představení, jaké mohli obdivovat královi hosté. V tomto období totiž ve versaillských zahradách probíhá Slavnost hrajících fontán (Grandes Eaux Musicales), při které zdejší fontány tryskají v rytmu působivé klasické hudby.
Tato hudba vám bude v zahradách znít po celý den, ovšem spouštění fontán probíhá pouze v určité časy, které se dozvíte z informačních letáčků u vstupů do zahrad. Některé fontány předvádějí svá představení dopoledne mezi 11.–12. hodinou a téměř všechny se pak dají do tance od 15:30 do 17 hodin. Rozhodně si toto velkolepé představení nenechejte ujít!
Čtení: Zájezdy do Francie – srovnání a doporučeníZážitek umocní stín noci
Budete-li mít ještě větší štěstí, můžete se zúčastnit také něčeho, co nemohl obdivovat ani sám král Slunce, totiž nočního představení hrajících fontán (Les Grandes Eaux Nocturnes). Tato show probíhá pouze od konce června do začátku září vždy o sobotách od 20:30 do 23:05. Fontány jsou nasvíceny úchvatnými světelnými instalacemi, probíhají laserové show a vrcholem je oslnivý ohňostroj nad místním Velkým kanálem.
Chcete-li se cítit vskutku královsky, můžete ještě předtím, než se vydáte do zahrad, navštívit v Zrcadlovém sále tzv. Královskou serenádu – tedy ukázku pravého francouzského bálu.
Jak vypadá dílo génia?
Zahrady jsou navrženy přísně geometricky a uspořádány podél dvou os do pravidelných obrazců. Klesají v terasách upraveného terénu od zámku a odbočují do vedlejších uzavřených lesíků (tzv. bosketů) a kouzelných hájků s fontánami, sochami inspirovanými příběhy antické mytologie, bazénky a labyrinty. Celek je ohromující a podněcuje k dojmu, že zahrada pohltila celou okolní krajinu.
Jakmile vstoupíte do zahrad, ocitnete se na terase před hlavním traktem zámku (tzv. Parterre d´Eau, číslo 22), která je zdobena dvěma rozlehlými vodními plochami. Tato terasa byla navržena tak, aby byla vidět z oken zámku, a nádherný výhled na ni se otevírá především ze Zrcadlového sálu. Dva bazénky odrážejí zámek jako zrcadla a mají vyzdvihnout jeho architekturu. Jsou ozdobeny bronzovými sochami představujícími řeky a říčky Francie. Právě z tohoto vyvýšeného místa můžete před vaším průzkumem zahrad obdivovat jejich strukturu.
Dračí fontána
Vodotrysk Dračí fontány je nejvyšší ze všech
Vydáte-li se z terasy doprava, minete několik fontán a parterů a dorazíte až k tzv. Dračí fontáně (Bassin du Dragon, číslo 25), která je jednou z nejstarších ve Versailles. Tak jako mnoho jiných zdejších fontán i tato vypráví příběh ze života boha Slunce Apollóna – představuje totiž hrozivého draka, ve kterého se přeměnil had Python, kterého Apollon zabil svými blesky. Vodotrysk, který z draka tryská, je nejvyšší jaký ve versaillských zahradách spatříte – dosahuje výšky 27 metrů.
Neptunova fontána
Hned za Dračí fontánou objevíte další skvost a jednu z největších versaillských fontán – tzv. Neptunovu fontánu (Bassin de Neptune, číslo 24), kterou tvoří soustava 99 vodotrysků a jejíž ústředním bodem je socha Neptuna, boha moří, který svým trojzubcem posílá kapky vody k nebi.
Lantonina fontána
Lantonina fontána vypráví příběh matky Apollona a Diany
Vraťte se nyní kousek zpět, do centrální části zahrady a obdivujte Lantoninu fontánu (Parterre de Latone, číslo 19), která vypráví příběh z Ovidiových proměn o matce Diany a Apollona Lantoně, která chrání svoje děti před urážkami vesničanů a žádá boha Jupitera, aby je proměnil v žáby.
Lesík Apollonových lázní
Vydáte-li se od Lantoniny fontány doprava, brzy dojdete k Lesíku Apollonových lázní (Bosquet des bains d´Apollon, číslo 21) – skrývá se v něm krásná jeskyně, uvnitř které je skupina soch z mramoru, ty představují Apollona při ranní toaletě obklopeného Múzami. Těchto sedm figur z bílého mramoru se řadí mezi ty nejlepší z versaillských soch a sousoší.
Enkladova fontána
Enkeladova fontána s potrestaným Titánem
O kousek dál narazíte na Lesík s vodním divadlem (Bosquet du Théâtre d´Eau, číslo 42) nebo na Enkeladův lesík (Bosquet de l´Encelade, číslo 10) s fontánou znázorňující vůdce titánů Enkelada, který se vzpírá bohu Jupiterovi, je za to zasypán kamením a zrovna pronáší svoji poslední kletbu v podobě vodotrysku tryskajícího z jeho úst.
Zrcadlová fontána
Vraťte se opět do centrální části zahrad, na tzv. Zelený koberec (Tapis vert, číslo 16) a můžete začít prozkoumávat fontány na levé straně. Ujít by vám neměla především Zrcadlová fontána (Bassin du Miroir, č. 15), jejíž vodní představení patří ve versaillských zahradách k těm nejpůsobivějším.
Apollonova fontána
Přejdete-li opět zpátky na Zelený koberec, uvidíte před sebou ústřední Apollonovu fontánu (Bassin du Char d´Apollon, číslo 9) se sousoším, které je mistrovským dílem zobrazujícím boha Slunce, jak řídí svůj vůz a vynořuje se z vod, aby přinesl nový den.
Velký kanál
Za touto fontánou se rozprostírá Velký kanál. Jedná se o obrovskou vodní plochu o výměře 23 hektarů orientovanou tak, aby odrážela zapadající slunce. Tady se za dob Ludvíka XIV. pořádaly fingované námořní bitvy a také opulentní večírky na lodích. Ty už tu sice neprobíhají, ale můžete si alespoň pronajmout lodičku a užít si plavbu po kanálu nebo si sednout na trávu, vychutnat piknik a odpočinout si po vyčerpávající prohlídce versaillských zahrad a jejich pokladů.
Ze zahradníka přítelem
Le Nôtre svému úkolu dostál – vytvořil zahradu hodnou krále Slunce. Není proto divu, že ho měl Ludvík XIV. ze všech svých poddaných nejraději a když prý jeho zahradník zestárl a nemohl chodit, sám král ho tlačil na vozíku po versaillských zahradách, aby spolu mohli obdivovat dílo, které zde navždy zanechali budoucím generacím.
Fotografie z Flickru licencovány pod CC BY 2.0.
