Honosná stavba, která je jedním z poznávacích znamení hlavního města Rakouska, patřila v minulosti mezi nejvyšší budovy světa a její výjimečnost dodnes na vlastní oči obdivují lidé z celého světa.
Jako každá správná radnice byla i ta vídeňská v minulosti svědkem mnoha převratných událostí, a jak už to tak bývá, ne vždy zde bylo veselo – z balkonu radniční věže tvořil dějiny například sám Adolf Hitler.
Sídlo mocipánů v luxusní vídeňské čtvrti
Vídeňská radnice, německy Wiener Rathaus, je sídlem městského zastupitelstva a vídeňského starosty, který je zároveň zemským hejtmanem spolkové země Vídeň. Radniční budova sídlí na náměstí Friedrich-Schmidt-Platz č. 1 v samotném centru města, v tzv. Vnitřním Městě (nebo také Starém Městě), kde sídlí řada dalších významných institucí.
Monumentální stavba je obklopena nádherným Radničním parkem (Rathauspark), který je rozdělen Radničním náměstím (Rathausplatz) na dvě symetrické části.
Park se může pyšnit pestrým výběrem dřevin, mezi kterými nechybí exotické rostliny jako jerlín japonský či ginkgo biloba, a je oblíbeným místem k odpočinku. Na Radničním náměstí je naopak celoročně živo, jelikož se zde koná řada akcí – od vánočních trhů a zimního bruslení po letní kino či nejrůznější demonstrace.
Radnice s několika „nej“
Radnice v neogotickém stylu byla postavena mezi lety 1872 a 1883 podle návrhu Friedricha von Schmidta, po kterém bylo mimo jiné pojmenováno náměstí, na kterém budova stojí. Pokud vám stavba už na první pohled připadá nápadně povědomá, máte správný postřeh.
Stala se totiž předlohou liberecké radnice, jejíž výstavba začala v roce 1888 podle plánů vídeňského architekta Franze Neumanna – Schmidtova žáka a později také spolupracovníka – a dodnes je dominantou severočeské metropole.
Bohatě zdobená fasáda Vídeňské radnice vychází z gotické architektury vlámsko-brabantských světských staveb, jejichž asi nejznámějším zástupcem je radnice v Bruselu. Impozantní budova má pět věží, z nichž největší je ta centrální, která dosahuje výšky 98 metrů.
V roce 1882 byla na centrální věž navíc instalována železná socha radničního muže – vlajkonoše (v originále Rathausmann), která se rychle stala jedním ze symbolů hlavního města. Velikost bot tohoto panáčka – nebo spíše panáka – odpovídá velikosti 63 a celá socha i se standardou měří rovných 6 metrů.
Radnice tak dosahuje výšky úctyhodných 104 metrů a svého času byla dokonce nejvyšší budovou světa (v letech 1883–1888), Evropy (1888–1911) a Vídně (až do roku 1979), s nezastavitelným technologickým pokrokem ji ale o prvenství postupně připravily další, o poznání vyšší stavby.
Čtení: Zájezdy do Rakouska – srovnání a doporučeníStavba obrovských rozměrů
Radnice zabírá celkovou rozlohu zhruba 113 tisíc metrů čtverečních
Radnice zabírá celkovou rozlohu zhruba 113 tisíc metrů čtverečních (včetně nádvoří), má šest pater a dvě podzemní podlaží a najdete v ní neuvěřitelných 1575 místností. Největší z nich je výstavní sál Festsaal, dějiště honosných bálů, které je 71 metrů dlouhé, 20 metrů široké a 18,5 metru vysoké.
Pokud by to požární předpisy dovolovaly, ve stejnou chvíli by se zde mohlo veselit až 1500 tanečních párů. Za zmínku stojí také historická restaurace „Wiener Rathauskeller“, která sestává z několika barokních sálů a v nabídce má vše od tradičních vídeňských specialit po velkolepé slavnostní rauty. Kromě toho je radnice také domovem městské a regionální knihovny a archivu.
Budova je postavena převážně z cihel (zdobených kvalitním vápencem z nedalekých Litavských vrchů) a kvádříkového zdiva (které vzniká opracováním kamene do tvaru kvádru a hojně se používalo už v románském stavitelství). Že se jedná o opravdu výjimečnou budovu nadstandardních rozměrů, dokazuje i fakt, že na výstavbu budovy bylo použito zhruba 30 milionů cihel a více než 40 tisíc kubíků přírodního kamene.
Stinná stránka radniční historie
Jak už to tak bývá, i Vídeňská radnice byla během své více než 130leté historie dějištěm řady významných událostí. Jednou z těch nejtemnějších je bezesporu návštěva Adolfa Hitlera, který se v dubnu 1938, necelý měsíc po nechvalně známém anšlusu (připojení) Rakouska k nacistickému Německu, vydal do Vídně, aby den před lidovým hlasováním utvrdil Rakušany v jejich rozhodnutí připojit se ke Třetí říši.
Tehdy na radnici pronesl jeden ze svých nejslavnějších projevů, přímo před davy burácejících lidí, kteří ho, zaslepeni propagandou, radostně podporovali a věřili v lepší zítřky své země. Následujícího dne Rakušané drtivou většinou 99 % hlasů anšlus skutečně potvrdili.
Zajímavostí je, že radnice v té době nedisponovala vhodnými prostorami, ze kterých by vůdce mohl pohodlně promluvit k celému městu. Proto byla před budovou postavena obrovská dřevěná tribuna, a aby hned na první pohled nebylo patrné, že je tato stavba jen dočasná, byla její konstrukce zakryta obrovskými říšskými vlajkami.
Tehdejší starosta města a člen nacistické strany Hermann Neubacher následně vydal pokyn na památku této události postavit na centrální věži opravdový Hitlerův balkon. Půlkruhový balkon, který ale do konceptu celé stavby úplně nezapadá, byl po stranách doplněn bronzovými pamětními deskami na počest vůdce i tehdejšího starosty.
Před návštěvou radnice
Budova od roku 2012 prochází rozsáhlou rekonstrukcí
Pokud se rozhodnete pro prohlídku interiéru radnice, pak vám určitě přijdou vhod následující informace: bezplatné komentované prohlídky probíhají každé pondělí, středu a pátek od 13:00, s výjimkou státních svátků a zasedacích dní.
Větší skupinu návštěvníků je potřeba nahlásit měsíc dopředu a domluvit individuální termín. Budova od roku 2012 prochází rozsáhlou rekonstrukcí, která by měla být dokončena v roce 2023, na prohlídky to ale nemá zásadní vliv.
