Vilnius se na rozdíl od Rigy a Tallinnu nenachází v blízkosti mořského břehu, ale na samém jihovýchodním konci Litvy. Město bylo založeno ve strategické nížině obklopené kopci s hustými lesy, což platí až dodnes. Malebnost Vilniusu nezaručuje jen netknutá barokní výstavba v centru, ale i kopce porostlé borovicovými háji, jež město chrání.
Vilnius byl založen na březích řeky Neris a téměř ihned po svém založení byl kulturně i politicky závislý na Polsku, města se potom zmocnili i Němci a na dlouhou dobu i Rusové. Není proto vůbec divu, že v dnešním více než půlmilionovém městě žije jen něco málo přes 50 % Litevců, ostatní obyvatelé jsou přistěhovalci zejména z Polska a Ruska.
Vilnius je v současné době asi nejméně navštěvovaným hlavním městem pobaltských republik. Oproti Rize a Tallinnu je v centru Vilniusu úžasně dochovaná barokní architektura a je zde asi nejzřetelněji viditelná stopa Sovětského svazu. Prostě zde na vás ještě stále dýchne dědictví východního bloku.
Staré město
Historické centrum Vilniusu, které bylo v roce 1994 zapsáno na seznam UNESCO, se rozkládá na jižní straně řeky Neris. Samotné Staré město je tvořeno mnoha více či méně úzkými a křivolakými uličkami s nádhernou barokní zástavbou, které se soustřeďují okolo Radničního náměstí. Při procházce v okolí tohoto náměstí si možná budete připadat jako v Praze.
Celý historický Vilnius byl ve středověku obehnán obrannými hradbami s 9 vstupními branami, z nichž se dodnes ve výborném stavu dochovala pouze Brána úsvitu. V ní je v současné době umístěna kaple s asi nejposvátnější relikvií v celém městě, Madonou Brány úsvitu, jenž je k vidění i z ulice.
V centru určitě nepřehlédnete budovu Vilniuské univerzity, kterou na začátku 17. století založil Stefan Bathory, a která byla svého času hlavní litevskou líhní proticarských myšlenek a skupin. Díky tomu byla její činnost na nějakou dobu dokonce i zcela zastavena.
S univerzitou sousedí Prezidentský palác, původní rezidence vilniuského biskupa, poté ruského generálního guvernéra a dnes sídlo litevské prezidentky. Nedaleko tohoto paláce se nachází další významné místo pro Litvu, Dům signatářů. Zde byl 16. 2. 1918 vyhlášen vznik litevského státu.
Litevský hrad
Litevský hrad se skládá ze dvou částí, Dolního a Horního hradu. Dolní hrad je situován na Katedrálním náměstí u řeky Neris. V těchto místech stával honosný hrad, který byl v 16. století centrem celoevropsky věhlasného kulturního dvora. Současná stavba je však nová přesná replika původní stavby, která byla vybudovaná až na konci 20. století. Původní hrad byl totiž v natolik žalostném stavu, že carské úřady rozhodly o jeho stržení.
Horní hrad se tyčí na kopci ihned nad Dolním hradem a jeho funkce byla výhradně obranná. Dnes je z osmiboké Gediminasovy věže úžasný výhled na celé město.
Na Katedrálním náměstí nenajdeme jen repliku Dolního hradu, ale i hlavní litevský svatostánek, katedrálu svatého Kazimíra, patrona Litvy. Katedrála byla současně v době bojů za svobodu epicentrem velkých demonstrací.
Čtení: Zájezdy do Pobaltí – srovnání a doporučeníŽidovské stopy
Vilnius, potažmo celá Litva, byla ve 30. letech 20. století jedním z nejvýznamnějších center židovské komunity ve východní Evropě. Židovská kultura zde v meziválečné době neobyčejně vzrostla, Židé tvořili na Litvě největší ne-litevské etnikum, jedním z hlavních jazyků, jímž se ve Vilniusu hovořilo, byl jidiš a pravidelně zde vycházel i židovský časopis.
Nicméně ani Litva nebyla ušetřena různých projevů antisemitismu, které vyvrcholily vpádem německých vojsk na Litvu v roce 1941. Tehdejší židovská čtvrť byla přetvořena do židovského ghetta a počet Židů ve Vilniusu prudce klesal, dnes jich zde žije necelé tři tisíce.
Dnešní Židovská čtvrť se soustřeďuje kolem Židovské ulice, na místě někdejší Velké synagogy, která byla Rusy srovnána se zemí, dnes stojí mateřská školka.
Europa Tower
Symbolem litevské moderní architektury je bezesporu mrakodrap Europa Tower nacházející se v moderním centru Vilniusu Šnipiškés. Se svými 148 metry se jedná nejen o nejvyšší budovu Litvy, ale i celého Pobaltí. Slavnostní otevření mrakodrapu proběhlo 1. 5. 2004, v den, kdy Litva vstoupila do EU.
Republika Užupis
Na východním okraji Starého města se mostem přes říčku Vilnis dostanete do recesistické republiky Užupis. Ve skutečnosti malé městské čtvrti tvořené několika málo uličkami s hezky udržovanými domy.
Užupiská republika byla vyhlášena vilniuskými umělci a bohémy na Apríla 1997. Jejím prezidentem je vilniuský režisér, její armáda čítá 12 mužů a základní listina lidských práv této republiky obsahuje body typu: „Každý člověk má právo být šťastný.“ či „Každý člověk má právo být nešťastný.“ nebo „Každý pes má právo býti psem.“
