Paříž druhé poloviny 19. století žila obrovskou reurbanizací barona Haussmanna a měnila svou tvář k dnešní podobě. Právě tehdy se ve městě nacházel i anglický sběratel a mecenáš Richard Wallace. Ten zdědil po otci kromě spousty peněz i rozsáhlou uměleckou sbírku, tzv. Wallace Collection...
Coby bohatý milovník umění a velký frankofil byl zaskočen, že v Paříži nefunguje systém veřejných zdrojů pitné vody, jako například v Římě. Rozhodl se proto financovat projekt fontánek s pitnou vodou, které jsou dostupné v celé Paříži a dnes je známe jako Wallaceovy fontánky.
Dohoda s Paříží a vhodné umístění
Nainstalovat do evropského velkoměsta desítky fontánek s pitnou vodou ovšem nemohl Wallace jen tak. Dohodl se proto s Paříží na společném financování (nutno dodat, že město samotné spíš jen přispělo) a především jejich vzhledu a umístění.
Lokace vybíral městský architekt a tehdejší ředitel pařížských vodovodů a kanalizací, Eugène Belgrand. Jednalo se především o křižovatky, městské parky a zahrady.
Fontánky měly být sice viditelné z dálky, ale neměly rušit okolí. Veškerý tehdejší městský mobiliář byl pro splynutí se zelení vyroben v zelené barvě a ani pítka se této barvě nevyhnula.
Za málo peněž hodně muziky = vody
Materiál měl být cenově dostupný pro desítky kopií, proto se nakonec město a Wallace dohodli na litině, která je odolná korozi. Vyrobeny byly ve slévárně Val d'Osne a první z nich byla instalována v srpnu roku 1872 na Boulevardu de la Villette.
A co jejich vzhled? Designem veřejného systému pitné vody v Paříži byl pověřen francouzský sochař Charles-Auguste Lebourg, který je známý například pro své dekorativní práce na muzeu Louvre, budově Pařížské radnice či Kostela Nejsvětější Trojice v Paříži.
Čtyři typy fontánek – jeden ohrožený druh
Pařížské fontánky se dělí na čtyři různé typy, ale ten nejznámější je určitě klasická velká fontána. Její vzhled byl inspirován Kašnou neviňátek, kterou najdete v blízkosti Centre George Pompidou. Voda proudí z kupole, která je podpírána čtyřmi ženskými postavami. Tyto karyatidy jsou alegoriemi Laskavosti, Jednoduchosti, Charity a Střídmosti, zároveň ale každá z nich reprezentuje jedno roční období.
Střední typ má namísto karyatid pouze sloupky. Nástěnného typu fontánek se v Paříži dochovaly jen poslední dva kusy. Na malý typ ale určitě narazíte častěji, je to spíš jen jednoduchý hydrant s tlačítkem, na němž je znázorněn znak města Paříže.
Současný stav v Paříži a zimní půst
Dnes najdete v Paříži Wallaceových fontánek dohromady 119. Budou s vámi procházet město na rušných ulicích a křižovatkách, ale i v klidných parcích a městských zahradách. Na některé z 67 velkých fontánek můžete narazit i v centru Paříže, několik je jich na ostrově Cité, jiné třeba pod bazilikou Sacré Coeur, na Champs-Elysées či u kostela Saint-Sulpice.
Osvěžení čerstvou pitnou vodou v Paříži je tak pro vás zajištěno vždy od 15. března do 15. listopadu, a to proto, aby v zimních měsících nezamrzly. O smaragdově zelenou barvu se starají každé dva roky natěrači novou vrstvou.
Čtení: Zájezdy do Paříže – srovnání a doporučeníInspirace pro celý svět...
Pokud máte pocit, že jste Wallaceovy fontánky už někde viděli, ale rozhodně ne v Paříži, nemýlíte se! Další kousky totiž byly instalovány téměř po celém světě. Co se týká francouzského regionu Île-de-France, nalézt je můžete třeba v hypermoderní čtvrti La Défense, na Terminálu 2C pařížského letiště Charlese de Gaulla či ve Versailles.
Jinými se můžete osvěžit ve velkém množství francouzských měst i hodně daleko od země galského kohouta: v Německu, Velké Británii, Irsku, Jihoafrické republice, Brazílii, Číně, Kanadě, Izraeli či Španělsku. A proto „Santé“ s čerstvou osvěžující vodou kdekoliv po světě!
