Víte, že…
V roce 1993 byl ve Westminsterském opatství instalován památník, který vzdává hold československým vojákům a letcům bojujícím ve druhé světové válce?
Místo, které bylo významným dějištěm událostí historie Britských ostrovů, kudy kráčeli britští monarchové na svoji korunovaci nebo svatbu a kde někteří z nich našli svůj věčný odpočinek. A nejen ti. Vědci, spisovatelé, básníci.
I když v názvu figuruje slovo opatství, mniši zde nežijí už několik staletí. Přesto se jedná o nejvýznamnější chrám v celém Spojeném království, který leží v srdci všech Britů. Všichni angličtí a britští panovníci od roku 1066 byli korunováni právě zde. Pojďme tato místa společně objevit.
Počátky stavby
Chrám stojí na břehu Temže na tomto místě už přes 1 000 let
Chrám stojí na břehu Temže na tomto místě už přes 1000 let. Už roku 960 n. l. vystavěli první křesťané dřevěný kostelík, který se postupně stal jedním z nejdůležitějších center církevního života. Legenda praví, že jeden rybář zahlédl na břehu Temže v místech, kde dnes chrám stojí, obraz Krista. Na základě tohoto vidění byl původní dřevěný kostelík postaven a z toho se měla vyvinout tradice, kdy každoročně londýnští rybáři věnovali část svého úlovku místním augustiniánským mnichům.
Počátky současného chrámu se ale datují téměř o století později. Král Eduard Vyznavač (pro něhož bylo náboženství důležitější než cokoliv jiného) si totiž nedaleko staví svůj královský palác a díky své velké pobožnosti věnuje velké finance na výstavbu rozsáhlé kamenné baziliky v románském stylu zasvěcené svatému Petru. Tento chrám začal být nazýván Westminsterem, a to podle své polohy v západní části města oproti chrámu sv. Pavla ve východním Londýně.
Gotická katedrála
Další velká přestavba dává chrámu víceméně současnou podobu. 13. století bylo v Evropě ve znamení majestátních katedrál. Lomené oblouky směřující vysoko do nebes, rozetová okna, barevná vitrážová okna, elegantní vzpěrné oblouky… Král Jindřich III. v polovině 13. století chrám nechává přestavět v gotickém stylu, který byl v té době nesmírně moderní a populární.
Měl tak vzniknout chrám, který by mohl směle konkurovat jiným evropským katedrálám a stát se důstojným místem pro korunovace i místa posledního odpočinku panovníků. Chrám prošel v průběhu staletí dalšími přestavbami, ale struktura, kterou katedrále dal právě Jindřich III., přetrvala do současnosti.
Čtení: Zájezdy do Londýna – srovnání a doporučeníKaple Jindřicha VII.
Určitě nejkrásnější z interiérových přestaveb je tzv. Ladys Chapel. Kaple postavená za prvního tudorovského krále Jindřicha VII. se vyznačuje nádhernou vějířovou klenbou, jejímž autorem je Ital Pietro Torrigiano. Kaple byla vysvěcena roku 1516 a stala se nejkrásnější ukázkou vrcholně gotické architektury v Británii. Návštěvníci si kromě gotické klenby všimnou také praporů, které visí ze stěn. Jsou to prapory náležející rytířům tzv. Bathského řádu. Nedaleko se nachází také kaple věnovaná Royal Air Force, RAF, se slavnou vitráží zobrazující bitvu o Británii.
Druhý tudorovský král, syn objednavatele kaple, Jindřich VIII. se nechvalně proslavil svojí rozlukou s katolickou církví a také rušením klášterů. Ušetřen nesůstal ani augustiniánský kláštěr, ke kterému chrám patřil. Klášter byl zrušen, ale kostel zůstal ušetřen. Na základě výnosu královny Alžbety I. chrám získává status tzv. Royal Peculiar. To znamená, že kostel je majetkem panovníka a podléhá přímo jemu, a tedy ne biskupovi nebo arcibiskupovi.
Místo korunovací
Všichni angličtí panovníci s několika málo výjimkami byli korunováni ve Westminsterském opatství. Prvním byl Vilém Dobyvatel roku 1066 a zatím poslední korunovanou panovnicí byla královna Alžběta II. roku 1953. Současné korunovační klenoty pocházejí z doby vlády krále Karla II. v polovině 17. století a osobou, která nového panovníka korunuje, je arcibiskup z Canterbury. Korunovační akt probíhá tradičně na křesle sv. Edwarda.
Nepředstavujte si ale nějaké drahými kameny a zlatem zdobené křeslo. Na první pohled je docela jednoduché, masivní středověký dubový kus je zdobený pouze intarziemi zobrazujícími Eduarda Vyznavače. Toto křeslo nechal vyrobit král Eduard I. roku 1296. Pod křeslem se nachází zajímavá „přihrádka“. Přímo pod sedací částí je totiž úložný prostor na tzv. Stone of Scone, nebo také Kámen osudu.
Stone of Scone
Tento kus pískovce, vážící 152 kg, měl přivézt král Eduard I. ze Skotska, z opatství Scone poté, co si Skotsko podrobil. Tento kámen byl pro Skoty nesmírně důležitý, jednalo se o posvátný stolec, na kterém byli korunováni pradávní skotští králové. Legenda říká, že Eduardovi se nepodařilo ukrást pravý Stone of Scone, ten měli mniši ukrýt a nastražit místo něj kopii.
Ať už je to jakkoliv, do roku 1996 byl součástí korunovačního křesla ve Westminsterském opatství. V současné době je hlavně kvůli vylepšení vztahů mezi Anglií a Skotskem zpět ve své domovině s tím, že v případě potřeby bude zapůjčen na korunovaci nového panovníka.
Králové, kteří korunovaci už nestihli
Tři výjimky byli králové nebo královny, kteří se sice panovníky stihli stát, ale proces korunovace se už nestihl. A to z různých důvodů, ať již abdikace, nebo smrt. Prvním byl nešťastný patnáctiletý král Eduard V. V době smrti svého otce nebyl ještě plnoletý, a proto byl ustanoven protektorem a regentem jeho strýček Richard. Zde už spíše než podložené informace figurují domněnky a fámy. Mladičký král měl být spolu se svým bratrem převezen do londýnského Toweru, prý pro vlastní bezpečnost, a od té doby už víceméně nebyli spatřeni. Eduard V. byl králem pouhé dva měsíce.
Další nešťastnou mladičkou nekorunovanou panovnicí byla Lady Jane Greyová. Příbuzná krále Jindřicha VIII. a nástupkyně po smrti jeho jediného syna Eduarda VI., který zemřel ve věku šestnácti let. Lady Jane byla nesmírně inteligentní, sečtělá, ale nikdy neměla ambice stát se královnou. Tyto ambice však měli její rodiče, kteří ji na trůn protlačili. Osudným se ale stal spor s další zájemkyní o trůn, Marií Tudorovnou, známou také jako Bloody Mary, dcerou Jindřicha VIII. a jeho první manželky. Šestnáctiletá dívenka byla uvězněna v Toweru a popravena. Její vláda trvala pouhých 9 dní.
Poslední nekorunovaným králem byl Eduard VIII. Jeho vláda trvala nejdéle ze všech tří, téměř celý jeden rok. O trůn se připravil sám. Zamiloval se totiž do nevhodné ženy. Tou byla dvakrát rozvedená Američanka Wallis Simpsonová. Ta se v žádném případě díky svému původu nemohla stát královnou, a tak byl král postaven před těžké rozhodnutí. Známá je jeho abdikační řeč, kde prohlásil, že se vzdává trůnu, aby se mohl oženit s ženou, kterou miluje.
Svatby a pohřby
Opatství je také známo jako místo královských svateb. První královská svatba zde proběhla už roku 1100 mezi Jindřichem I. a jeho první manželkou Matildou Skotskou. Pro nás bližší by byla ale třeba roku 1923 svatba krále Jiřího VI. a Elizabeth Bowes Lyonové (rodiče královny Alžběty II.), svatba královny Alžběty II. a prince Filipa (1947) nebo roku 2011 svatba prince Williama a Catherine Middletonové.
Tradicí už od svatby rodičů královny Alžběty II. se stalo, že královská nevěsta pokládá kytici na hrob neznámého vojína v katedrále.
V katedrále a jejím okolí je pohřbeno přes 3 000 osob. Nejsou to jen králové a královny, rytíři, vědci, spisovatelé a básníci, ale i církevní hodnostáři, kteří na území bývalého kláštera působili. Odpočívají zde například středověcí panovníci jako Jindřich III., Eduard III., Richard II., Jindřich V., ale i královna Alžběta I. a její nevlastní sestra Marie Tudorovna.
Cti být zde pohřben se dostalo literátům, jako byl Geoffrey Chaucer, Charles Dickens nebo Rudyard Kipling, a památník tam mají mnozí další (i když jsou pohřbeni jinde). Z vědců je to například Sir Isaac Newton, jehož hrobka si zahrála i ve filmu Šifra mistra Leonarda. A roku 2018 sem byl pohřben světoznámý vědec Stephen Hawking.
