Víte, že…
Celý Westminsterský palác čítá přibližně 1 100 místností, 100 schodišť a 3 km chodeb?
Málokterá budova v sobě spojuje všechno, co symbolizuje Velkou Británii. Tradice, majestát, velkolepost. Nachází se na břehu řeky Temže, v srdci historického centra Londýna. Právě zde jsou vyhlašována nejdůležitější rozhodnutí a zákony, které utvářejí chod země a život jejích obyvatel.
Řeč je o Westminsterském paláci, jinak také známém jako Houses of Parliament, kde sídlí nejdůležitější zákonodárný orgán v zemi. Kromě toho je to jedna z nejkrásnějších a nejvíce zobrazovaných a fotografovaných budov v celé Anglii. Její druhá nejvyšší věž Big Ben je symbolem Londýna.
Královský palác a královská rada
Historie Westminsterského paláce začíná v dobách temného středověku osobou vikingského krále Knuta Velikého. Ten si po dobytí Anglie v těchto místech staví první tvrz. Hrad je v průběhu let několikrát přestavován a do dnešních časů se dochoval alespoň zlomek přestavby za vlády krále Viléma II., syna Viléma Dobyvatele na konci 11. století. Z této původní budovy se toho kromě tzv. Westminster Hall mnoho nedochovalo, současný parlament ale stojí na základech tohoto starého královského paláce.
Původní účel stavby paláce tedy byla královská rezidence. Ve středověkých dobách se panovník a jeho dvůr často přesouval v rámci svého království po dalších svých panstvích nebo panstvích svých leníků a vazalů. Bylo to pohodlné pro krále, protože náklady na živobytí jeho rozsáhlého dvora tak byly rozděleny a nebyla tolik zatěžována státní pokladna.
V těchto neklidných dobách bylo také důležité, aby v případě různých rebelií a rozbrojů byl poblíž a mohl rychle zasáhnout. Cestování po celé říši bylo tedy denním chlebem vladaře. Královská rada, středověký předchůdce parlamentu, cestovala s králem, kam zrovna bylo potřeba. Státní správa a byrokracie byla ale postupem času čím dál složitější a vyvstala potřeba nějakého stálého sídla. Tím se stal právě Westminsterský palác. Roku 1295 zde proběhlo první oficiální zasedání parlamentu. Ale i nadále palác zůstává současně královskou rezidencí.
Sídlo parlamentu
Důležitým mezníkem pro budovu parlamentu je vláda slavného tudorovského krále Jindřicha VIII. Právě tehdy totiž původní palác zachvátil požár, a i když byla budova posléze opravena, král se rozhodl, že ani po opravě už o jedno ze svých sídel nemá zájem, a budovu přenechal v celém rozsahu právě své královské radě. Sám se přesunul do sídla, které konfiskoval svému někdejšímu rádci, kardinálu Wolseymu, a přebudoval jej na majestátní Whitehallský palác.
Pro fungování parlamentu bylo menší komplikací, že se původně jednalo o královský palác, a tedy rozložení místností úplně neodpovídalo potřebám parlamentu a poslanců.
Čtení: Zájezdy do Londýna – srovnání a doporučeníAféra se střelným prachem
Událost, která dodnes do jisté míry ovlivňuje fungování parlamentu a která dala vzniknout jedné z nejvýznamnějších britských slavností, se nazývá Spiknutí střelného prachu.
Dnes je Anglie zemí, kde výrazně převažuje anglikánská víra. Ale nebylo tomu tak vždy. Poté, co se Jindřich VIII. stal hlavou anglikánské církve a odloučil se od papeže, nastaly na několik desetiletí náboženské spory těchto dvou znepřátelených stran.
5. listopadu 1605 mělo probíhat tradiční zahajovací zasedání parlamentu, když tu jeden z katolických poslanců dostal anonymní zprávu, aby na zasedání nechodil. To bylo velmi podezřelé a zpráva vedla k odhalení nejen několika účastníků spiknutí, ale také sudům se střelným prachem v chodbách pod palácem.
Bylo jich tam celkem 36. Spiklenci chtěli díky výbušnině palác vyhodit do povětří a zavraždit tak anglikánské poslance i samotného krále Jakuba I. a nastolit katolickou vládu. Místo toho byli zadrženi, vyslýcháni a mučeni a osm z nich odsouzeno ke zvlášť drsnému trestu smrti. Dnešní historikové se domnívají, že pokud by se teroristický útok podařil, zahynuli by všichni přítomní v budově včetně krále. Dodnes je tradicí, že před každoročním slavnostním otevřením parlamentu za přítomnosti panovníka jsou sklepení parlamentu preventivně prohledána.
Guy Fawkes Day
Historické kroniky zmiňují, že se obyčejný lid ze záchrany krále radoval a spontánně po celém Londýně vyrostly ohniště a vatry, okolo kterých tančili, zpívali a slavili. Tato tradice nezmizela a dodnes se 5. listopadu na počest objevení spiknutí a zachránění krále slaví po celé Anglii tzv. Guy Fawkes Day.
Guy Fawkes byl jeden ze spiklenců a dodnes si jeho roli anglické děti připomínají, když upalují jeho hadrovou nebo slaměnou figurínu na hranici. Kromě toho je oblíbenou tradicí sejít se s přáteli a nad ohněm si něco dobrého ugrilovat a sledovat všudypřítomné ohňostroje, ať už oficiální, nebo soukromé ze zakoupené pyrotechniky.
Novogotický klenot
Současná budova vypadá starší, než ve skutečnosti je. Roku 1834 palác zachvátil do té doby snad nejničivější požár, který ji prakticky celou srovnal se zemí. Tehdy se dokonce objevily zvěsti, že se palác už ani nebude obnovovat a opravovat a že parlament se bude scházet někde jinde.
Nakonec bylo ale rozhodnuto o stavbě nové budovy, proběhla velká architektonická soutěž, které se zúčastnilo přes 50 architektů. Nakonec vyhrála dvojice Charles Barry a Augustus Pugin. Barry vymyslel především obecné rozložení stavby, zatímco Pugin se věnoval především detailům a interiéru. Návrh počítal se zakomponováním starých zbytků středověkého paláce, které požár přežily. Tehdejším módním architektonickým stylem byla novogotika. Díky tomu je na první pohled prakticky nerozeznatelné, co je původní a co je postaveno až na konci 19. století.
Stavba započala 27. srpna 1840 a původní plány počítaly s tím, že do 6 let bude hotovo. Nakonec se stavební práce protáhly na celých 30 let a náklady přesáhly 2 miliony liber, tedy více než dvakrát původně předpokládaná částka. Výsledek ale stál za to. Stavba, která dekoruje nábřeží Temže v délce celých 266 metrů, má přes 1 000 místností, 100 schodišť a téměř 5 kilometrů chodeb.
Dvě věže
Ke gotickým i novogotickým stavbám patří věže a fiály. Nejvyšší věží paláce je Viktoriina věž, pojmenovaná podle královny, za jejíž vlády byla budova parlamentu postavena. Její výška je 98 metrů, nahoře vlaje vlajka Spojeného království a uvnitř se nachází archiv obou komor parlamentu.
Ještě ikoničtější je o dva metry nižší Elizabeth Tower, která se nazývá podle královny Alžběty II. Říká se jí i Clock Tower, tedy hodinová věž. Odbíjení hodin s ciferníkem o průměru přes 7 metrů je i znělkou BBC. Věž je ale nejznámější pod názvem Big Ben. I když správně se tak nejmenuje věž, ale zvon o hmotnosti 13 tun, který je uvnitř věže.
Kdo se v paláci schází?
Westminsterský palác dodnes slouží jako sídlo britského parlamentu. Ten se dělí na dvě komory – House of Commons (Dolní komora nebo také Komora poslanců) a House of Lords (Horní komora, Komora lordů). Sněmovna poslanců má své zasedací místnosti v zelené barvě na straně blíže k Big Benu. Poslanců je celkem 650 a jsou voleni dle svých volebních obvodů každé čtyři roky.
Sněmovna lordů má interiéry tmavě červené a nachází se na opačné straně budovy, blíže Lambert Bridge. Osazenstvo zde se dělí na tzv. Lords Spiritual, kterých je celkem 26. Jedná se o církevní členy a patří sem mimo jiné arcibiskup z Canterbury a Yorku a biskupové anglických diecézí.
Zbytek tvoří tzv. Lords Temporal, kteří se ještě dále dělí na 92 dědičných lordů, kteří si svoje místo v parlamentu předávají z generace na generaci. A zbytek tvoří doživotní členové parlamentu, které jmenuje královna na doporučení premiéra. Členů Horní komory parlamentu je celkem 804.
