Zámek Ksiaž patří bezesporu k nejkrásnějším a největším v Polsku. Leží na skalnatém ostrohu nad řekou Pelcznica v místě, kde do roku 1263 stával dřevěný hrad. Zámek dnes správně patří do Dolnoslezského vojvodství a leží severně od Walbrzychu, necelých 30 kilometrů od českých hranic.
Není divu, že si tento majestátní zámek vybral za své možné příští sídlo i Adolf Hitler. S přestavbou dle jeho představ se dokonce začalo, nicméně jeho plány nakonec překazil konec války. Ale bylo tomu skutečně tak? Chtěl zde Hitler opravdu strávit jen bezstarostné léto na venkově?
Počátek Ksiaže je svázán s Čechy
Skalní ostroh, na němž se dnešní zámek tyčí, byl strategicky významným a ve středověku velmi cenným místem. Mezi lety 933 a 1263 zde stával dřevěný strážní hrad, který byl vypálen českým králem Přemyslem Otakarem II. Ihned poté byl vybudován nový obranný hrad, tentokrát kamenný, a spolu s ním byla přistavěna i vyhlídková kamenná věž vysoká 47 metrů. Tehdy dostal celý ostroh i s hradem název Knížecí hora.
Po krátké epizodě polských králů získal hrad i s okolím český král Václav IV., během husitských válek se jej však zmocnili „loupeživí rytíři“, jimiž jsou velmi pravděpodobně myšleni sami husité. Na nich jej opět získal český a uherský král Matyáš Korvín – v té době zde vzniklo renesanční, tzv. Matyášovo, křídlo.
Tajné úmysly nacistů
V době 2. světové války byla na zámku uložena i část Berlínské státní knihovny
V 19. a na začátku 20. století hostil zámek mnohé známé osobnosti, mezi nimiž byl například Winston Churchill či ruský car Mikuláš I. Současný stav zámku je výsledkem přestavby ze začátku 20. století. V té době byly velmi moderní historizující architektonické styly a přestavby či dostavby hradů a zámků byly tehdy známkou „vytříbeného vkusu“.
Tehdejší majitel zámku, kníže Jan Jindřich XV. Hochberg, dostavěl celé nové křídlo a modernizoval terasy s fontánami. Těsně před 1. světovou válkou byl postaven ještě palmový skleník a dekorativní japonská zahrada.
V roce 1941 padl zámek do rukou nacistů a o dva roky později se začal realizovat plán přestavby na nové sídlo Adolfa Hitlera, při které byly bohužel z velké části zničeny historické interiéry. Pod zámkem byly vykopány hluboké štoly a před hlavním portálem našla osvobozenecká armáda v květnu 1945 šachtu hlubokou 50 metrů. V době 2. světové války byla na zámku uložena i část Berlínské státní knihovny.
Podle některých konspiračních teorií byl však zámek zabrán zejména díky jeho poloze na skále a možnosti vyhloubit zde četné podzemní chodby, které měly ve skutečnosti fungovat jako úkryt cenností či tajných dokumentů a jako továrna na výrobu vojenského materiálu. Celé okolí prý mělo sloužit jako testovací oblast pro jaderné zbraně.
Po 2. světové válce byl zámek vypleněn ruskými vojsky, byl opuštěný a chátral. Renovační práce začaly až v roce 1974. 10. prosince 2014, tedy již v době, kdy byl zrekonstruovaný zámek zpřístupněn návštěvníkům, vypukl ve východním křídle zámku požár, který následně zachvátil velkou část podkroví a střechy.
Z šetření bylo zjištěno, že katastrofu způsobilo neopatrné zacházení s plynovým hořákem během renovačních prací na střeše. V dubnu 2015 byla střecha opravena, i když náklady se vyšplhaly na 520 000 zlotých. Dnes svým návštěvníkům zámek nabízí krásně zrestaurované zámecké interiéry a tajemné 100 metrů dlouhé podzemní chodby vybudované během 2. světové války.
Čtení: Zájezdy do Polska – srovnání a doporučeníProhlídka zámku
Festival květin, který se pravidelně koná na zámku
Jelikož zámek Ksiaž velmi často měnil majitele, kteří objekt přestavovali dle požadavků aktuální módy, a následně byl během dvou světových válek vážně poškozen, není v interiérech dochováno mnoho původních prvků.
V zámku je možnost navštívit dva prohlídkové okruhy: první mapuje barokní interiéry a druhý se věnuje nejstarší, středověké, historii zámku. Současná hlavní zámecká výstava se jmenuje „Proměny zámku Ksiaž“ a sleduje stavební vývoj a podobu zámku během celé jeho dlouhé existence.
