Tento zámek v originále nazvaný Schloss Sanssouci je překrásnou součástí města Postupim nedaleko německé metropole Berlína. Byl založen rodem Hohenzolernů, kteří ho využívali jako své letní sídlo. Ačkoli se jedná o rokokovou stavbu, je často srovnáván s barokním Versailles. Kolem zámku naleznete i nádherné zahrady.
Zámek Sanssouci je od roku 1990 součástí paláců a parků v Postupimi a v Berlíně, které jsou zapsány na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Prakticky každý návštěvník města tento zámek spolu s nedalekým Cecilienhofem, v němž se konala postupimská konference, jistě navštíví. Postupim toho sice nabízí daleko více, ale tyto dvě stavby jsou jakýmsi základem prohlídky města.
Letní sídlo pro královskou rodinu
Historie zámku se váže k létům 1745–1747, kdy se pruský král Fridrich II. Veliký rozhodl postavit pro sebe a svou rodinu letní sídlo. Zámek sloužil tomuto účelu až do roku 1918, kdy došlo k pádu císařství. Mezitím v polovině 19. století nechal tehdejší pruský vládce Fridrich Vilém IV. celý areál významně rozšířit.
Po ukončení 2. světové války Postupim patřila do východní části země ovládané Sovětským svazem, byla tedy součástí Německé demokratické republiky. Její vláda měla zájem zpřístupnit tuto významnou historickou památku turistům. Tento záměr se podařil a zámek se stal turistickou atrakcí města.
Naštěstí byl celý areál velmi dobře udržován, vedení státu si dobře uvědomovalo historický význam tohoto místa. Zámek se nachází několik desítek kilometrů od centra Berlína, proto nebyl nijak výrazně poškozen při bombardování metropole na konci války.
Po opětovném sjednocení Německa došlo ke splnění přání Fridricha Velikého, jehož ostatky byly uloženy do hrobu na nejvyšší terase zámecké zahrady. Celý areál, který se skládá z vlastního zámku, dalších menších paláců, a hlavně velké zahrady, každoročně navštíví více než 2 000 000 lidí.
Spojení s přírodou
Když se Fridrich II. rozhodl postavit své letní sídlo, měl zájem pouze o přízemní stavbu. Nepřestavoval si reprezentativní sídlo, chtěl hlavně být ve spojení s přírodou. Návrhy architektů na vyvýšení přízemí a větší reprezentativnost odmítal. Jeho hlavním důvodem na stavbu jednopodlažní budovy bylo to, že nechtěl chodit po schodech.
Docházelo ke sporům mezi králem a architekty, kterých se na stavbě Sanssouci vystřídalo několik. Panovník si nepotrpěl na velkolepé společenské události, preferoval spíše komornější filosofické diskuse, četbu knih, procházky a koncerty. K přestavbě došlo dlouho po jeho smrti, kdy Fridrich Vilém IV. měl naopak zájem o větší pompéznost a reprezentativnost celého areálu.
Čtení: Zájezdy do Německa – srovnání a doporučeníHrob Fridricha II. Velikého
Fridrich II. zemřel zde na Sanssouci v křesle, které je na zámku stále k vidění, 17. srpna 1786. Vzhledem k tomu, že na poměry pruských králů žil dost skromně, nepřál si velkolepý pohřeb a chtěl být pochován na nejvyšší terase vedle svých psů. Pozůstalí však toto přání odmítli s tím, že pruský král musí mít obřadný pohřeb.
Ten nechal uspořádat králův synovec a následník trůnu Fridrich Vilém II. v posádkovém kostele v Postupimi. Ani přání, aby byl pochován na zámku, nebylo splněno. Jeho ostatky se na dlouhou dobu ocitly vedle hrobu jeho otce Fridricha Viléma I.
Obě rakve však byly na konci 2. světové války vyzvednuty z hrobů a uloženy do bunkru. Těsně před příchodem Rudé armády byly převezeny do solného dolu Bernterode. Když je tam po válce objevili američtí vojáci, přemístili je do kostela sv. Alžběty v Marburgu.
Vláda východního Německa je ještě nechala převézt na hrad Hohenzollern, ale 17. 8. 1991, kdy bylo výročí královy smrti, byla rakev s eskortou dopravena na Sanssouci a byla uložena do hrobu, jenž si panovník pro tyto účely nechal připravit.
Zámecký park
Už když Fridrich II. plánoval stavbu zámku, uvažoval o tom, že jeho součástí bude zámecký park a terasy. Park byl vybudován ve francouzském stylu, což bylo v 18. století velmi moderní. Král nechal svah rozdělit do šesti teras tak, aby se využilo co nejvíce slunečního svitu.
Čtení na podobné témaPark Sanssouci: kouzelné okolí zámku v PostupimiPřečíst
Z jižní Evropy sem byla dovezena vinná réva, dále zde byly vysázeny fíkovníky a nádherně tvarované tisy. Samozřejmostí je i udržovaný trávník. V současné době jsou terasy velmi oblíbeným místem na pořizování romantických fotografií.
Květinová zahrada
V těsném okolí zámku se nachází barokní květinová zahrada. Uprostřed najdeme velkou fontánu, kterou lemují mramorové sochy osmi božstev spolu se čtyřmi elementy (oheň, voda, vzduch a země). Tyto sochy jsou dílem francouzských architektů. Král kromě květinové zahrady nechal založit i zeleninovou část, která také poukazovala na jeho smysl pro kombinaci luxusu a užitku. Zelenina se v zámeckém areálu samozřejmě dávno nepěstuje.
