Návštěva zámku...
Chcete si na chvíli připadat jako v pohádce? Pak si na prohlídku interiérů zámku vyčleňte zhruba dvě hodiny a podívejte se do míst, která obývali nejmocnější vladaři Francie.
Příběh zámku ve Versailles začíná v létě roku 1607 ve městečku Versailles. Rodina Gondi ve svém panském hotelu netrpělivě očekává hosty. Na lov do místních lesů přijíždí král Francie Jindřich IV. se svým synem Ludvíkem XIII. Chlapci je tehdy 6 let a netuší, že právě tady, budou jeho potomci budovat největší zámek své doby, symbol zlatého věku.
Vraťme se ale na počátek
Když se Ludvík XIII. stal v roce 1610 vladařem, jezdíval i dále lovit zhruba dvě desítky kilometrů za Paříž, do versailleských lesů. Aby měl pohodlí, nechal si zde v letech 1623–1624 postavit lovecký pavilón. O deset let později pověřil architekta Philiberta Le Roy tuto stavbu zbourat a postavit pohodlnější zámeček z cihel a kamene. Ten se dnes nachází v samém srdci zámku, kolem mramorového nádvoří.
Palác snů začal budovat až jeho syn, Ludvík XIV., který se stal králem v roce 1643. Tomu byly ovšem pouhé čtyři roky a vládla za něj jeho matka Anna Rakouská, řídící se radami kardinála Mazarina. A právě v této době zuří v Paříži občanská válka, tzv. fronda, která je ukončená až slavnostní korunovací Ludvíka XIV. v roce 1654.
Čtení na podobné téma10 tipů, jak strávit ve Versailles příjemný den: Co musíte vidět, zažít a kolik to bude stát?Přečíst
Čtení na podobné témaPrůvodce versailleskými zahradami: dílo génia a krále Slunce s nejpůsobivějšími fontánamiPřečíst
Vzpoura proti královské moci je zažehnána, vzpomínky na ni však zůstávají. Ano, právě fronda je důvodem, proč se Ludvík XIV. rozhodl postavit si domov mimo Paříž a hlavní město navštěvovat jen sporadicky. Za velkolepost zámku ovšem vděčíme úplně jiné události. V roce 1661 se Král Slunce účastnil slavnostní večeře v zámku Vaux-le-Vicomte, jenž byl postaven pro tehdejšího ministra financí Nicolase Fouqueta. Okázalost stavby i přilehlých zahrad krále nadchla a zároveň popudila v žárlivý vztek.
Zámek 100x krásnější
Důležité pro příběh zámku ve Versailles je fakt, že Ludvík XIV. se rozhodl mít stokrát krásnější zámek než ten, který ve vzteku musel opustit. Jak jinak to dokázat, než povolat slavnou trojici, jež budovala Vaux-le-Vicomte: architekta Le Vaua, malíře a dekoratéra Le Bruna a zahradníka Le Notra.
Ti a mnozí další mistři poté přes padesát let budovali zámek ve Versailles. Podle dochovaných údajů na stavbě pracovalo přes 36 tisíc dělníků a 6 tisíc koní. Úrazovost byla tak veliká, že zde musel být zřízen špitál a později vznikla celá vesnice, dnešní městečko Versailles. Král se se svým dvorem přestěhoval do zámku v roce 1682, přesto zde stále pracovaly tisíce dělníků.
Teprve v roce 1688 je zámek prakticky hotový a jeho údržba stojí ročně asi čtvrtinu vládních výdajů Francie. Král Slunce však nemá proč šetřit, přes den jej obklopuje až dvacet tisíc osob, z toho je zhruba pět tisíc sloužících a devět tisíc vojáků starajících se o chod zámku a komfort šlechty.
Ta má na starost povětšinou radovánky v zahradách a složitou etiketu v zámku. Situace se pro zámek mění až po smrti Ludvíka XIV., v roce 1715. Ludvík XV. je ještě dítětem a vládne za něj regent Filip Orleánský, který se stěhuje zpět do Paříže. Město Versailles ztrácí obživu a vylidňuje se.
Čtení: Zájezdy do Francie – srovnání a doporučeníNávrat krále
Slavný návrat krále nastane až v roce 1722 a s ním ožije celý kraj. V zahradách zase vybuchují ohňostroje, konají se divadelní představení a vojenské přehlídky. Pouze etiketa v zámku je již zmírněna a stejně tak i interiéry uzpůsobeny intimnějšímu životu.
Zámek je neustále zvětšován a upravován pro nové potřeby, v roce 1776 je zde například přistavěna královská opera. Posledním, kdo se bude těšit z pohodlného života na zámku je vnuk Ludvíka XV., Ludvík XVI. Hlavním strůjcem radovánek se pak stává jeho žena Marie-Antoinetta.
Stín na Bourbonský rod dopadá v roce 1789, kdy se hladoví Pařížané domáhají nejprve jen kusu chleba, později už rozhodují o setnutí královské hlavy. Královský palác najednou zeje prázdnotou, obrazy jsou odvezeny do Louvru, mobiliář je rozkraden a nad osudem zámku se stahují černá mračna a plánuje se jeho zbourání!
Záchrana přichází v roce 1833 z iniciativy krále Ludvíka-Filipa Orleánského, který zde z vlastních prostředků buduje muzeum věnované „všem vítězstvím Francie“. Během Prusko-francouzské války je zámek sídlem německé armády, která zde v roce 1871 vyhlašuje Německé císařství.
Poslední velkou událostí, která svou důležitostí zasahuje i do dějin naší země je podepsání Trianonského míru. Po ukončení, do té doby největšího světového konfliktu v dějinách lidstva, zde v červnu roku 1920 podepisují představitelé všech zúčastněných mocností budoucí novou mapu Evropy.
