Tip pro vás:
Nenechte si ujít překrásný výhled na Benátky a vystoupejte na vrchol kampanily. Za přibližně 6 euro vyzkoušíte ohromující zážitek a navíc se budete nacházet přesně na místě, kde geniální vědec Galileo Galilei poprvé představil v roce 1609 svůj výjimečný vynález – dalekohled!
Hledáte-li nejvýznamnější památky Benátek, rozhodně byste neměli vynechat benátskou kampanilu neboli zvonici sv. Marka. Ta se nachází na nejznámějším náměstí, které nese stejné jméno jako zvonice. Dominanta Benátek měří bezmála 100 metrů a nabízí svým návštěvníkům jedinečný výhled na město, které protíná spousta kanálů a lagun.
Počátek stavby zvonice je datován do roku 912. Dokončena ale byla až ve 12. století. Budova zvonice sloužila k mnoha účelům, například jako maják pro lodě, vězení i válečné strategické místo, kde byla umístěna děla.
Zajímavosti o zvonech
Nejdůležitější funkci zastávaly ovšem zvony, které určovaly čas a oznamovaly významné události. Zvonů, z nichž každý dostal své jméno, bylo na kampanilu umístěno celkem pět. Lišily se hmotností i funkcí.
Nejtěžší ze zvonů, bezmála 4 tuny važící Marangona, oznamoval začátek i konec pracovního dne a rovněž volbu či smrt benátských dóžat. Zvon Nona určoval svým zvoněním poledne. Popravy ohlašoval zvon Maleficio. Nejmenší z pětice zvonů, Mezza Terra, měl za úkol svolat senátory do Dóžecího paláce a zvon Trottiera zahajoval zasedání Velké rady.
Nešťastná katastrofa
Štěstěna nebyla zvonici příliš nakloněna a během historie ji potkala celá řada neštěstí včetně zásahů bleskem, požárů nebo zemětřesení. Tyto události zanechaly na budově četné šrámy. V roce 1902, i přes rozsáhlá vylepšení konstrukce věže, se bez zřejmého důvodu zřítila. Komise, která měla zjistit příčinu zhroucení, nakonec došla k závěru, že základy zvonice z 10. století neustály množství přístaveb a rekonstrukcí.
Kampanila byla během následujících deseti leti znovu postavena v úplně stejné podobě a na stejném místě. Dokonce byl použit i materiál ze zřícené věže. Stavitelé 20. století vzhledem k moderním postupům ale již věděli, jak stavbu příliš nezatížit a postavili ji o 600 tun lehčí.
Jediný zvon, který katastrofu přežil, Marangona, byl znovu umístěn do zvonice. Ostatní zvony musely být odlity znovu, protože byly zcela zničeny.
U paty zvonice naleznete půvabnou Loggettu z 16. století, která sloužila jako strážnice v době konání Velké rady. Stavba i výzdoba jsou dílem sochaře Jacopa Sansovina. Ani Loggetta nebyla ušetřena poškození při pádu zvonice, proto musela být také zcela zrestaurována.
