Rychlovlak nás veze z Benátek rovnou do Říma. Řítíme se třístakilometrovou rychlostí do středu Itálie a krajina za okny se nám rychle míhá před očima. Zkoušíme fotit a točit, ale vychází z toho jen rozmazané šmouhy. Objevují se a mizí před námi kopce, hory a dlouhé rovné úseky, sem tam projíždíme jedním z mnoha tunelů.
Je to skvělé, že nemusíme zpátky do letadla a absolvovat zase celý proces odbavení. Ve vlaku je na výběr ze tří cestovních tříd – první třída, business a ekonomická. Všude je čisto. V ekonomickém sektoru je trochu stísněný prostor. Italové jsou přeci jen menšího vzrůstu. David se snaží poskládat své dlouhé nohy pod úzký stoleček. Příště už rozhodně volíme jízdenku do vyšší třídy.
Řím je jedinečné velkoměsto plné překvapení, památek, dobrého jídla a kávy
Cesta ale příjemně ubíhá a po třech hodinách už vystupujeme na římském nádraží. Okamžitě nás ovane vůně kávy. Italové bez ní zkrátka nemůžou fungovat. Venku před nádražím už se to hemží taxíky, malými auty a skútry, odevšad se ozývá troubení klaksonů a je jasné, že Řím nás takto vítá ve svém chaosu.
Objednávám Uber a necháváme se odvézt do našeho hotelu. Vykládáme nejnutnější věci z kufrů, přeskládáme techniku a rovnou vyrážíme vstříc našemu římskému dobrodružství. Řím je skvělé město, pokud člověka baví všeobecný ruch a cvrkot. Každá ulice je jiná a na každém kroku na nás čeká něco zajímavého. Je to město bohaté na veškeré typy zážitků a z každého z nich chceme alespoň trochu ochutnat.
Koloseum je místo, kde soupeřili gladiátoři i odsouzení vězňové s divokými zvířaty
Naší první zastávkou je samozřejmě Koloseum
Za hodinu zapadá slunce, a to znamená, že budeme mít hezké záběry i fotky. Přes Parco del Colle Oppio hezky dolů z kopce, kde se nám už otevírá krásný pohled na Koloseum. Je to magické místo a vždy mě znovu překvapí, když se přede mnou tato aréna otevře v celé své kráse.
Na chvíli se zastavuji a před očima se mi začíná odehrávat film, ve kterém vidím dávné gladiátory, jak bojují mezi sebou nebo s divokými zvířaty, a úplně zřetelně vidím a slyším, jak řičí rozběsněný dav na ochozech, vidím císaře, jak zvedá palec nahoru nebo dolů, ženy v nádherných řízách a muže toužící po krvi.
Historie Říma je zkrátka pořád živá a aktuální. Dnes tu ale přes náš hledáček kamery vytváříme film nový. Mnohem více současný. Davy turistů, pouliční umělci, prodavači cetek… To je dnešní podoba Říma u Kolosea. Ten první film by se mi líbil o poznání víc.
Nedaleké Forum Romanum, které bylo centrem veškerého dění už v dobách antického Říma, svou slávu neztratilo ani dnes. Na prohlídku už je dnes pozdě, a tak nahlížíme alespoň přes plot na bývalé římské chrámy, náměstí a vládní budovy. Přála bych si tento komplex vidět v dobách jeho největší slávy. Muselo to být úchvatné.
Dnes je neděle, a tak máme jedinečnou šanci zažít Řím jinak
Od Kolosea se dá projít až k Piazza Venezia bez aut pěší zónou, která se na tento jediný den v týdnu promění v taneční parket a pódium pro všemožné umělce, zpěváky, kejklíře a malíře. Tento zážitek opravdu stojí za to, protože se západem slunce tato část Říma ožívá ještě víc.
Národní památník Viktora Emmanuela II.
Všichni Římané se oblékají do krásných svátečních šatů a jdou se projít právě po této nedělní kolonádě. Vychutnávají si večerní atmosféru s rodinou a přáteli a i my se necháváme touto atmosférou strhnout. Italové si umí užívat života naplno, a co umí ještě lépe, odpočívat a bavit se.
David neví, co točit dřív, a přebíhá s kamerou z jedné strany na druhou. Posouváme se pomalou chůzí po Via dei Fori Imperiali až k Altare della Patria a nasáváme tuto krásnou energii radosti, veselí a bezstarostnosti.
Osvětlené uličky v Římě vytváří kouzelnou atmosféru
Pro dnešek už ale kameru necháme odpočívat, protože zapadající slunce nahradilo pouliční osvětlení. Atmosféra je úchvatná. Na těchto vlnách se necháváme unášet zpět do našeho hotelu, abychom naše záběry i veškeré zážitky zpracovali. Buena notte, milý Říme, a uvidíme se zase ráno.
