Ráno mě probouzí neobvyklý hluk. Je to ale přesně ten typ chaosu a pouličního štěbetání a troubení různých klaxonů, který mám na svých cestách ráda. Naproti přes ulici si někdo zpívá, je slyšet zvuk fénu z vedlejšího okna a pod mým balkónem už se to hemží stánkaři s ovocem, zeleninou a levným oblečením. Oproti Benátkám a Římu je to úplně jiná energie.
Neapol touto ohnivou energií srší jako sopka. Nedivím se, že nedaleký Vesuv je stále aktivní. Vtáhla mě do svého kouzla a už mě drží. Nevím, jestli je to tím, že se Neapol rozprostírá mezi tyrkysovým mořem a zelenými kopci, nebo je to vůní ranních croissantů a kávy, ale nechávám se tím vším unášet, překvapovat a okouzlovat.
Snídani v Neapoli seženete téměř na každém kroku
Je skvělé, že hned po ránu je na každém kroku čerstvé a křupavé pečivo, croissanty s čokoládou, nutelou nebo marmeládou, zapletence všemožných tvarů nebo šťavnatá a sladká dobrota baba rum. A k tomu nesmí chybět lahodná silná káva. Připadám si jako v sedmém nebi. Neapol je totiž také město kulinářských zážitků a to dnes hodláme pořádně prozkoumat.
Kdo by neznal slavnou neapolskou pizzu Margherita?
Tato lahodná pochoutka je symbolem Neapole a já vím přesně, kam si na ni zajdeme. A co teprve další speciality, jako například křehoučká rozčepýřená sfogliatella… Sladký dezert plněný ricottou a kandovaným ovocem. Nebo parmigiana di melanzane, vrstvený pokrm z lilku, rajčat a sýra? Každou chvíli tu objevuji nové chutě a nemůžu se jich nabažit.
Připadám si jako Julia Roberts ve filmu Jíst, meditovat, milovat. A ne nadarmo. Pizzerie, kterou chceme i s naší kamerou navštívit, je právě z tohoto filmu. Na pizzu se sice čekají dlouhé fronty, a dnes ke všemu prší, ale to nás nemůže odradit. Margherita je jedna z nejznámějších pizz na světě a byl by hřích ji neochutnat právě tady, v místě, kde se zrodila. Ochutnala jsem pizzu po celé Itálii, ale tady jsem si ji naprosto zamilovala. Mám skoro pocit, že do té doby jsem nevěděla, jak skutečná pizza chutná. Navíc jen za 4–5 euro?
Konečně na nás přichází řada a my můžeme ke stolu. Objednáváme si všechny čtyři druhy, které tu mají, a mně je jen líto, že zatímco točíme stand up, pizza stydne. Mám velkou motivaci natočit vše rychle a na jedničku. Pak už se láduji táhlými trojúhelníčky stejně jako David a na tuto chvíli oba zapomínáme na štíhlou linii. Hubnout se může i po návratu.
Na neapolské pizze nesmí chybět mozzarella. Pravá mozzarella se však vyrábí z buvolího mléka
Pizzerií je v Neapoli opravdu nepočítaně, ale jen 108 z nich má certifikaci na to, že používá originální recepturu. Těsto musí být uprostřed pizzy tak akorát tlusté a průměr musí být 35 cm, použít se může jen jedna jediná odrůda rajčat a mozzarella musí mít ten správný certifikát. V jedné takové právě teď sedíme.
Ve Španělské čtvrti ještě ochutnáváme čerstvé saláty a těstoviny
Mám pocit, že než se vrátím zpět domů, budu si muset koupit o číslo větší oblečení, ale je mi to jedno. Španělská čtvrť ožívá nejvíc v době oběda a potom zase až večer. Téměř na každém domě je tu vyobrazen Maradona a skoro každý bar má malý oltář s jeho fotografií. Tento fotbalový bůh je tu brán velmi vážně.
TIP: Jaké dobroty ve městě prožitků ochutnat a kam na ně zajít pro vás sepsala průvodkyně Bára Šupíková.
Stejně tak i pizza je tady téměř národním pokrmem, a jestli něco Neapolci opravdu umí, je to právě tato lahůdka s rajčaty, mozzarellou, bazalkou a olivovým olejem. Ke konci druhého dne je jasné, že ať už jste milovník umění, historie, nebo gastronomie, Neapol má pro každého něco.
