Průvodkyně Radana vypráví o tom, jak cestuje a jaká rada na cestu je…
Přiletěla jsem se svou skupinou do Kodaně a čekali jsme na kufry. Každý už ten svůj měl, až na pana Poštolku. Tak jsme čekali dál, ale na pásu už nějakou chvíli jezdilo jediné zavazadlo, a to černý kufr. Opatrně jsem se pana Poštolky zeptala, jestli to vážně není jeho, ale s jistotou odpověděl, že sice měl přesně takový, ale s modrou rukojetí. Takže náš zájezd To nejlepší z Kodaně vypadalo hned zkraje na pěkný malér.