Průvodkyně Radana vypráví o tom, jak cestuje a jaká rada na cestu je…
Je to deset let, kdy jsem se vydala s kamarádkou na Madeiru. A zrovna tak dlouho nesnáším jízdu podle navigace… Tehdy jsme měly zajištěné ubytování na kopci – ostatně jak jinak, když Madeira je vlastně kopec. Půjčily jsme si auto a já řídila. Do strmého svahu, kam mě ženský hlas z krabičky navigoval. Hned mi to bylo divné, ale když říká… Jenže v tom jsme začaly fakt prudce stoupat, auto se stavělo na zadní a už bylo nad italské slunce jasné, že tudy cesta nevede. Bohužel nevedla ani zpátky…