Cabo de Palos, malebné rybářské městečko na jihovýchodním pobřeží Španělska, je jedním z nejkrásnějších a nejzajímavějších míst španělského regionu Murcia. Díky své jedinečné kombinaci křišťálově čistého moře, přírodních krás, bohaté historie a vynikající gastronomie přitahuje každoročně tisíce návštěvníků.
Název Cabo de Palos pochází z latiny. Podle blízkosti slané laguny Mar Menor je jeho název odvozen od latinského slova palus, v překladu „laguna“ nebo „močál“.
Díky své strategické poloze je právě Cabo de Palos skvělým výchozím bodem pro výlety do La Mangy del Mar Menor, unikátního přírodního fenoménu – úzkého pásu země oddělujícího Středozemní moře od Mar Menor.
Nejlépe ale jihovýchodní část Španělska a jeho krásy prozkoumáte pod vedením průvodců, kteří vám ukáží i skrytá místa. Na našich zájezdech k laguně Mar Menor jsme si dali záležet a namíchali do nich vše, co by vás mohlo zajímat.
Saturnův chrám
Na výběžku mysu se nacházel ve starověku chrám zasvěcený římskému bohu Saturnovi. Ten se sice nedochoval, ale nyní je dominantou impozantní maják na mysu Cabo de Palos (Faro de Cabo de Palos). Není tak překvapením, že jej najdete na většině fotografií a pohlednic z této oblasti.
Maják byl postaven z kamene roku 1865 a je s výškou 51 metrů nejvyšším majákem v celém regionu Murcia.
Piráti a divoká historie
Cabo de Palos dnes láká turisty a potápěče. V minulosti však bylo toto místo mnohem divočejší – od 14. století bylo centrem pirátské činnosti, krvavých střetů a zoufalé obrany proti nájezdníkům.
Strategická poloha na pobřeží Murcie mezi Středozemním mořem a obchodními cestami učinila z Cabo de Palos ideální základnu pro piráty, korzáry i pašeráky. Berbeři ze severní Afriky (z dnešního Maroka, Alžírska a Tuniska) a Osmané útočili na obchodní lodě a pobřežní vesnice, rabovali, zajímali obyvatele a prodávali je jako otroky na trzích v Alžíru a Tunisu.
Lodě plující mezi Itálií, Španělskem a severní Afrikou často proplouvaly kolem Cabo de Palos a zkušené pirátské posádky mohly snadno sledovat a přepadat obchodní konvoje. Piráti se uměli velmi dobře pohybovat v oblasti nebezpečných útesů, zrádného mořského dna plného podmořských skal, mělčin a skrytých zátok.
Čtení: Zájezdy do Španělska – srovnání a doporučeníJak se bránit? Jedinečným projektem!
Kdysi zde stála šestiúhelníková věž
Vzhledem k tomu, že španělská obrana byla nedostatečná, přibývalo útoků pirátů na celé španělské pobřeží Středozemního moře. Jeden z největších útoků v oblasti proběhl v roce 1571, kdy berberští piráti zpustošili pobřeží a unesli mnoho obyvatel. Tento útok přiměl krále Filipa II. a španělské úřady vypracovat kompletní systém obrany pobřeží.
Tímto projektem byli pověřeni prestižní italští inženýři Vespasiano Gonzaga a Giovanni Battista Antonelli, kteří v létě roku 1570 pečlivě procestovali pobřeží a vše naplánovali. V návaznosti na tento obranný plán byla v roce 1578 dokončena na Cabo de Palos strážní věž šestiúhelníkového tvaru a bylo nařízeno rozmístění stráží, jejichž úkolem bylo sledovat moře a v případě nebezpečí vysílat kouřové nebo ohnivé signály k dalším pevnostem v oblasti a upozornit na přítomnost nepřátelských lodí. Tato obranná síť měla pomoci minimalizovat překvapivé útoky a zajistit větší bezpečnost pro místní obyvatele.
Trojice úhlavních nepřátel
Piráti přepadali obchodní lodě a pobřežní vesnice
K největší hrozbě španělského pobřeží v oblasti Murcie, včetně Cartageny a Cabo de Palos, patřili v 16. st. korzáři a námořní vůdci a admirálové Barbarossa, Dragut a Murat Arrais. Měli oficiální podporu Osmanské říše pro přepadání křesťanských obchodních lodí a pobřežních osad. Jejich cílem bylo oslabení nepřátelských mocností, přičemž zisky z nájezdů šly nejen na jejich osobní účty, ale také na financování osmanských vojenských operací.
Útočili na obchodní lodě, města a vesnice, získávali křesťanské otroky a následně je prodávali. Byli klíčovými hráči v boji proti Španělsku a dalším evropským námořním mocnostem, které se snažily oslabit vliv Osmanské říše v oblasti Středozemního moře.
Všechno má svůj konec
V jeskyních mají být ukryty poklady
S rozšířením silnějších španělských flotil a evropské dominance ve Středozemním moři v 18. a 19. století pirátské nájezdy postupně ustaly. Vyhlazení berberských pirátů a kolonizace severní Afriky Francií a Španělskem vedly k definitivnímu zániku pirátství v oblasti.
Místní obyvatelé si stále vyprávějí příběhy o pirátech, kteří u Cabo se Palos, na nedalekých ostrovech a v jeskyních pod útesy ukryli truhlice se zlatem, šperky a ukradenými poklady. Jedna z legend říká, že po bitvě mezi flotilou španělského loďstva a piráty v roce 1670 ukryl umírající pirát truhlici plnou zlata poblíž majáku Cabo de Palos a dosud nebyla nalezena.
Soušasnost patří potápěčům a dobrodruhům
Podmořský svět u Mravenčích ostrovů
Dnes už Cabo de Palos nepatří pirátům, ale potápěčům a dobrodruhům, kteří pátrají po stopách minulosti. Podmořská rezervace u Mravenčích ostrovů (Islas Hormigas) ukrývá nejen vraky potopených obchodních lodí, které mohou být svědky dávných střetů mezi piráty a obránci španělského pobřeží, ale možná i tajemství dávných pirátů.
Ačkoliv doba pirátů a korzárů pominula, jejich příběhy zůstávají součástí historie a dodávají tomuto místu tajemnou atmosféru. Kdo ví, třeba jednoho dne někdo opravdu objeví ukrytý poklad, který zde piráti kdysi zanechali.
Přitom nemusíme jít ani tolik do historie. Na počátku dvacátého století se tady odehrála tragédie, která se zapsala do dějin. Potopení parníku Sirio, který se u Mravenčích ostrovů po nárazu do skalisek téměř rozpůlil, nepřežilo na 500 lidí.
Až se vydáte na Cabo de Palos, vzpomeňte si, že tato malebná krajina bývala kdysi dějištěm divokých bitev, odvážných námořníků a tajemných pirátských příběhů, které dodnes obestírají toto historické místo aurou dobrodružství.
