Chcete navštívit město, kde se nenásilně snoubí bohatá minulost, životem kypící současnost a nadčasová budoucnost? Pak tedy zavítejte do Valencie. Tohle město nabízí ode všeho kousek a troufám si tvrdit, že vás rozhodně nezklame. Ačkoliv Valencie nemá takovou propagaci jako třeba Barcelona nebo Madrid, určitě stojí za návštěvu. A strávit tu musíte minimálně dva dny, abyste stihli nasát atmosféru a poznat aspoň letem světem její krásy.
Vstupní středověká brána
Naši prohlídku začneme právě tady, u honosné středověké brány, jež od pradávna střežila vstup do města a chránila jeho obyvatele před dobyvateli, které bohaté město odjakživa lákalo. Je to jeden z mála dochovaných úseků opevnění.
Kdo má chuť, může si vylézt až na cimbuří a obdivovat město z ptačí perspektivy. Před touto bránou se odehrávají nejrůznější významné události. Centrum města je plné historických památek z různých období, z nichž některé jsou dokonce zapsány na seznamu památek UNESCO, jako třeba Hedvábná burza v pozdně gotickém slohu. Tyto památky odráží bohatou historii Valencie a jejích obyvatel.
Zvonice Michálek
Svatý grál – největší poklad, který skrývá valencijská katedrála.
Milovníci historie nesmí vynechat místní katedrálu, a to z mnoha důvodů: nádherná architektura (především gotická a barokní), zvonice přezdívaná místními něžně „Michálek“ (El Micalet) a sloužící dnes především jako vyhlídka na město, bohatě zdobený interiér, a hlavně největší vzácnost, jakou tu můžete spatřit, je svatý grál, achátový pohár, z něhož údajně pil Ježíš Kristus při poslední večeři.
Můžete věřit, nebo nemusíte, ale všechny dosavadní expertízy prokazují jeho pravost. Najdete jej hned u vchodu v samostatné kapli. Dejte pozor, ať ho nepřehlédnete. Uprostřed té zlaté nádhery by mohl lehce uniknout vaší pozornosti. Dobrým vodítkem jsou neustávající davy lidí proudící do kaple, aby aspoň na chvilku mohli tuto svatou relikvii spatřit.
Místní specialita valencijská voda
Kdo zavítá do Valencie, musí ochutnat zdejší vodu! Garantuji vám, že její chuť vás opravdu překvapí!
Mezi místní speciality rozhodně patří „agua valenciana“ (valencijská voda). Najděte si příjemnou hospůdku, sedněte si na zahrádku, kochejte se pohledem na okolní ruch a objednejte si místní vodu, respektive to, co místní valencijskou vodou nazývají. Budete mile překvapeni.
Už to, že tekutina, kterou vám přinesou, nebude čirá, vám asi napoví, že to nebude jen tak ledajaká voda. Správně! Je to oblíbený místní koktejl, ve kterém samozřejmě nesmí chybět čerstvá pomerančová šťáva, další ingredience je opět lokální, tedy šumivé víno zvané cava, a přidává se ještě vodka a gin. Vynikající kombinace, jen s množstvím buďte opatrní, rychle stoupá do hlavy.
Milovníci oslav a ohňostrojů
Valencie slaví celý rok. Nejen známé svátky Fallas, záminku k oslavám si tu najdou vždycky.
Obyvatelé Valencie (tak jako všichni Španělé) strašně rádi něco slaví. Každou chvilku se tu koná nějaká slavnost, která je doprovázena ohňostroji (místní jsou vyhlášenými ohněstrůjci), procesími, krojovanými průvody, hudbou, tancem a všeobecným veselím. Valencie byla historicky velice bohaté město, hlavním produktem tu po staletí bylo hedvábí, a tyto skutečnosti se odrážejí v honosných historických krojích, které místní obyvatelé hrdě nosí při každé příležitosti. Krojované průvody městem jsou vyhlášené, celé centrum je zaplněné do posledního místečka, mezi diváky by nepropadl ani špendlík.
Nikdo si nechce nechat ujít tu nádhernou podívanou. To snad ani není možné, kolik těch krojovaných lidiček ještě bude? Ten průvod snad vůbec nemá konec, nebo už jdou druhé kolo? Obdivujeme tu krásu defilující kolem nás. Přesně padnoucí kroje z ručně vyšívaného brokátu, vyladěné doplňky, kramflíčky ve stejné barvě a vzoru jako šaty, přesná choreografie, některé Španělky jakoby vypadly ze stránek historického románu. To nemá chybu!
Božská valencijská tržnice
A tady máme další španělský fenomén – tržnice!
Španělé a jejich tržnice – to je velké téma. Miluji tu rušnou atmosféru trhu, kde hospodyňky vybírají, nakupují nebo jen tak tlachají u kávy a prodejci nabízejí své zboží, lákají kolemjdoucí a překřikují se navzájem. Tohle dennodenně se opakující divadlo se tady odehrává v překrásných kulisách. Hlavní valencijská tržnice je obrovská budova ze skla a železa postavená na počátku 20. století, i když tržiště v těchto místech bývalo odpradávna. Ale Valencie se může pochlubit ještě jedním krásným tržištěm - Kolumbovou tržnicí, která byla postavena v honosném modernistickém slohu a dnes slouží jako gastronomický ráj pro místní i návštěvníky.
MŮJ TAJNÝ TIP: Určitě sem zajděte na orxatu a fartony. Tady je mají nejlepší z celého města. Že nevíte, co to je? Tak to musíte do Valencie přijet a seznámit se s místními dobrotami.
Největší městský park Španělska
Rozkvetlý Most květin (Pont de les Flors) přes řeku, která už není řekou, ale obrovskou zahradou.
Obyvatelům Valencie se povedl husarský kousek. Před několika desetiletími, když byla ekologie ještě v plenkách, prosadili místo dálnice park. Původně tudy protékala řeka Túria, ale kvůli každoročním ničivým záplavám byl její tok sveden mimo město. Ve vyschlém nevzhledném korytě měl vzniknout obchvat. To se ale nelíbilo místním. A s heslem „Řeka je naše, a my ji chceme zelenou!“ dokázali prosadit svou!
Dnes je tu největší městský park ve Španělsku, a možná i v Evropě, je dlouhý téměř 10 km, nechybí tu dětská hřiště, zoo, botanická zahrada, cyklostezky i běžecké dráhy, historické i supermoderní mosty, rozkvetlá zákoutí i zelené louky zvoucí k pikniku. Tyhle zelené plíce v centru Valencie přivítají denně tisíce návštěvníků.
Mistr Santiago Calatrava
V ústí vyschlého koryta řeky Túria nás čeká překvapení – futuristický komplex.
Místní rodák, architekt Santiago Calatrava, se tady opravdu vyřádil. Dostal k dispozici velký plácek v ústí řeky Túria a dal průchod své fantazii. Najdete tu mezigalaktickou kosmickou loď, nebo možná obrovskou přilbu vojáka z Hvězdných válek (ve skutečnosti Palác umění – místní opera); gigantické oko, které dokonce umí skutečně mrkat (velkokapacitní kino IMAX); budovu, která je přechodem z minulosti do budoucnosti, kdy na jedné straně připomíná kostru pradávného dinosaura a na druhé straně je to skleněný vodopád (Muzeum věd, ve kterém je přísně zakázáno nedotýkat se exponátů); dále je tu Umbraculum – něco mezi skleníkem bez skla a ohromnou pergolou, jehož účelem je poskytovat stín jak středomořským rostlinám, tak lidem, kteří si sem chodí odpočinout; za mostem, kterému místní přezdívají „Jamonero“ (Držák na šunku) najdete multifunkční budovu Ágora, která připomíná dvě spletené ruce; a jako třešnička na dortu, na konci vší té nádhery na vás čeká Oceánografické muzeum se vším, co k tomu patří, a ještě s mnoha překvapeními navíc.
Bílé futuristické stavby bizarních tvarů jsou obklopeny jezírky s tyrkysovou vodou, v nichž se jejich mohutná krása odráží a násobí. Úchvatné efekty. Dechberoucí podívaná.
MŮJ TAJNÝ TIP: Vraťte se sem ještě jednou navečer, když se začne stmívat. Západ slunce, nasvícené budovy a téměř liduprázdný komplex, to je opravdu neskutečná podívaná!
Bon profit!
Další lákavá hospůdka, tentokrát přímo na pláži.
Když jsem do Valencie přijela poprvé, překvapilo mě obrovské množství restaurací, barů a hospůdek. Říkala jsem si, že ti místní snad nic jiného nedělají, jen posedávají po hospodách. Valencii jsem navštívila už mnohokrát… a pořád mě to nepřestává překvapovat. Tohle město prostě umí žít! Doslova to tu kypí životem! Takže se tu nezapomeňte přizpůsobit místnímu životnímu rytmu a pár těch hospůdek vyzkoušejte. A pokud chcete tip na místní specialitu, kterou musíte ochutnat, tak vězte, že Valencie je město, které vynalezlo „paellu“ (pochoutka z rýže ochucená šafránem, do které se přidává ledacos, třeba králičí maso a šneci, nebo mořské plody a ryby, ale dostanete i čistě vegetariánskou verzi). Tak dobrou chuť, nebo raději stylově a valencijsky: „Bon profit!“
Česká stopa – křišťálové lustry na radnici.
Ve Valencii je spousta krásných míst, kam se určitě musíte jít podívat, jen se mi to sem všechno nevejde. Tak na závěr ještě pozvánka na radnici, kde jsou k vidění kromě velkolepých interiérů i úžasné křišťálové lustry z českého skla. Můžeme být právem hrdí na práci našich českých mistrů sklářů.
Užijte si nicnedělání ve Valencii. Popíjet kávu, probírat zážitky a kochat se okolním mumrajem.
A ještě jedna rada na závěr: nechte si také čas na nicnedělání ve Valencii. Nehoňte se jen za památkami, které si musíte ve svém cestovatelském deníčku odškrtnout, dopřejte si klidnou procházku městem, toulejte se odnikud nikam, nasávejte atmosféru města, místního genia loci, pozorujte cvrkot, ochutnejte místní speciality, vychutnejte si kávu na zapadlém náměstíčku, ať se vám Valencie dostane pořádně pod kůži!
