V Amsterdamu si s názvy kostelů očividně moc hlavu nelámali, jména těch nejvýznamnějších totiž odkazují buď na jejich stáří, nebo třeba na umístění v rámci města. Tak v Amsterdamu narazíte na „Starý kostel“, „Nový kostel“, „Jižní kostel“ a hned vedle Domu Anne Frankové se pak vypíná vysoká věž Westerkerku, tedy „Západního kostela“, který je ve městě bezesporu jedním z těch nejzajímavějších…
Tajemství kolem ostatků slavného Rembrandta…
Turisty to do Westerkerku táhne zejména proto, že svatostánek snad má ukrývat ostatky jednoho z nejslavnějších obyvatel Amsterdamu, malíře Rembrandta van Rijna. Ten kdysi bydlel na okraji amsterdamské židovské čtvrti, kde mimochodem v současnosti můžete v rámci prohlídky navštívit jeho zrekonstruovaný dům, tzv. Rembrandthuis.
Rembrandt si v dobách své vrcholné kariéry zažil slávu a pohádkové bohatství a maloval portréty zámožným kupcům, které dnes můžete vidět v mnoha muzeích a galeriích po celém Nizozemsku i na celém světě. Amsterdamské Rijskmuseum skrývá jeden z jeho nejslavnějších obrazů, dynamickou a opěvovanou Noční hlídku.
Když však malířskému velikánovi zemřela milovaná choť Saskie, nastal v jeho životě úpadek. Změnil svoji malířskou orientaci, začal malovat temné holandské krajiny a kupci, kteří se k němu dříve jen hrnuli, byli rázem pryč. Přišel osobní bankrot, nucený prodej krásného domu i majetku a umělce pak zcela srazila k zemi smrti milovaného syna Tita.
Zemřel pouhý rok po něm osamocený a bez finančních prostředků a v říjnu 1669 byl pochován v chudinském hrobě právě v amsterdamském Westerkerku. Přesné místo jeho odpočinku však není dodnes známo. Na počátku devadesátých let byly kosti z chudinských hrobů v kostele poslány ke zkoumání na univerzitu v holandském Groeningenu.
Tam bylo analyzováno zejména to, zda některé z pozůstatků neobsahují zvýšený podíl olova – to se totiž v Rembrandtově době přidávalo do barev, a tak by v malířových kostech muselo být obsaženo. Při zkoumání však nebylo objeveno vůbec nic – Rembrandtovy ostatky byly zřejmě převezeny neznámo kam, kosti z chudinských hrobů se totiž pravidelně odvážely, aby se uvolnilo místo pro další mrtvé, kteří zemřeli bez prostředků.
V kostele dnes najdete alespoň pamětní destičku, na které stojí psáno, že právě ve Westerkerku Rembrandt alespoň nějakou dobu našel svůj posmrtný klid. Bez zajímavosti není ani to, že kromě slavného malíře byl v kostele pohřben také známý výrobce nizozemské pálenky Lucas Bols.
Nejvyšší kostelní věž ve městě zdobí majestátní císařská koruna, všudypřítomný symbol města
Westerkerk je protestantským kostelem a ne jen tak ledajakým – jeho chrámová loď je totiž největší ze všech protestantských kostelů v celém Nizozemsku. Kostel vznikl v letech 1620–1631 během výstavby Grachtengordelu, prstence hlavních amsterdamských kanálů, zapsaném na seznamu světového dědictví UNESCO.
Jak už to u protestantských kostelů bývá, interiér je skromný a prostý – za pozornost tu však přesto stojí nádherně vyřezávaná dřevěná kazatelna a obrovské hlavní varhany z konce 17. století zdobené biblickými výjevy.
Exteriér kostela je pak již propracovanější a návštěvníky Amsterdamu již zdaleka zaujme především majestátní 85 metrů vysoká kostelní věž. Je nejvyšší v celém městě a pokud jste připravení k výšlapu, můžete si z její vyhlídkové plošiny užít dechberoucí výhled na historické jádro.
Ve věži je umístěná zvonkohra se 47 zvony, jejíž melodii poslouchala ve svém úkrytu Anne Franková a zapisovala si přitom do svého deníku. Dojemná soška židovské dívky stojí mimochodem hned vedle Westerkerku. Elegantní věž je zakončena císařskou korunou, která je jedním ze symbolů Amsterdamu, s nímž se při vašich toulkách městem nejednou setkáte.
Habsburský císař Maxmilián I., pod jehož vládou se v 15. století ocitla značná část dnešního Beneluxu, ji Amsterdamu povolil užívat v městském erbu z vděčnosti za financování několika jeho vojenských tažení.
Čtení: Zájezdy do Holandska – srovnání a doporučeníRůžové trojúhelníky Homomonumentu: První památník pronásledovaným homosexuálům na světě
Ještě než se od Westerkerku vydáte objevovat další krásy Amsterdamu, obejděte jej ještě a prohlédněte si svatostánek také zezadu. Právě u zadní strany kostela se nachází jeden z nejzvláštnějších památníků ve městě, tzv. Homomonument od nizozemské umělkyně Karin Daanové z roku 1987, který je vzpomínkou na homosexuály pronásledované za druhé světové války.
Jedná se přitom světově o vůbec první památník pronásledovaným homosexuálům a od svého vzniku funguje jako centrum nejrůznějších aktivit a oslav místní homosexuální komunity. Tvoří jej tři trojúhelníky z růžové žuly umístěné v rozdílné výšce, které mají symbolizovat minulost, přítomnost a budoucnost.
Trojúhelníkové tvary Homomonumentu nebyly vybrány náhodně – jak známo nacistický režim označoval jednotlivé skupiny pronásledovaných a vězněných osob právě symbolem trojúhelníku (žlutá židovská hvězda je pak spojením dvou trojúhelníků) a homosexuálové měli na oblečení našité trojúhelníky růžové barvy...
